Program

Společenský večer konfernece proběhne v restauraci M3 a zahraje Alter ego.

Alter ego je psychologický dramatický spolek, který nově vznikl na katedře psychologie FF UP.

Náplní Alter ega jsou různé zácvikové dramatické hry (tzv. „zahřívačky“), díky kterým se učíme praktikovat a chápat hlavní dramatické zásady. Mezi hlavní náplň našich setkávání však patří zábava, originalita a secvičování her v psychologickém duchu, díky čemuž jsou členové schopni rozpoznat a více se spřátelit se svým alter egem (pokud ještě nebylo objeveno). Dále se snažíme, aby každý člen měl možnost přispět svou originalitou do celkového díla. Za sebou již máme vystoupení pásma monologů a jednoho dialogu na téma Vnitřní svět a nyní pracujeme na secvičování improvizací s psychologickou tématikou.
Název: Psychologické nebe
„Myslíte, že existuje posmrtný život? Pokud ano, jak by tento tajemný svět vypadal v našem oboru?“

 

Můžete se těšit mimo jiné na tyto konferenční příspěvky:

Symposium: STÁŘÍ A INTEGRITA

Integrita a styl ve stáří

Vladimír Chrz, Iva Poláčková Šolcová, Eva Dubovská, Ondřej Hrabec

V Eriksonově pojetí psychosociálního vývoje je dosažení integrity ve stáří chápáno především jako akceptace prožitého života tváří v tvář blížící se smrti. V návaznosti na rozsáhlý soubor empirických dat a na různá pojetí integrity se příspěvek pokouší o komplexnější chápání integrity ve stáří. Erikson naznačuje, ale nikterak nerozpracovává, že integrita je ve stáří dosahována prostřednictvím různých stylů. Příspěvek volně navazuje na Randallovo pojetí „poetiky stárnutí“, ve kterém je stárnutí určitým druhem „tvůrčího díla“. V takovém pojetí je styl integrity jedinečným (zároveň i kulturně-historicky utvářeným) způsobem provedení takového díla. Je pojednáno o několika dimenzích umožňujících porozumět varietě stylů integrity ve stáří.

Dialogické vztahy v příbězích seniorů: Jak souvisí s ego-integritou ve stáří?

Miroslav Filip, Kristína Czekóová

Ego-integrita popsaná E. Eriksonem bývá zjišťována jednodimenzionální Škálou ego-integrity.  Škála sestávající z jednoduchých a významově podobných položek však může být příliš zjednodušující a opomíjet proces uvažování o vlastním životě. V tomto příspěvku konfrontuji skóry ego-integrity u 166 seniorů s kvalitativními narativními s analýzami. Ty zpracovávají příběhy k obrázkům podobným TAT a vycházejí z teorie dialogického self. Ukázalo se, že senioři vysoko skórující na škále ego-integrity mají v průměru více dialogických vztahů v narativech. Ve výsledcích se však objevují i senioři, kteří se tomuto trendu vymykají. V diskuzi argumentuji, že výsledky odráží rozdílnost metodologických přístupů. Uplatnění teorie dialogického self vede k dynamičtějšímu pojetí ego-integrity ve stáří.

 

Druhy narativního ztvárnění nadir experience u integrovaných seniorů

Eva Dubovská, Vladimír Chrz, Iva Poláčková Šolcová

Vyrovnávání se s negativními životními zážitky je cestou k dosažení ego-integrity, vývojového úkolu poslední fáze Eriksonovy teorie celoživotního vývoje. Účelem této studie je analýza narativních charakteristik negativních zkušeností v životních příbězích vysoce integrovaných seniorů. Z celkového souboru 166 participantů bylo na základě výsledků Škály ego-integrity analyzováno 40 life-story rozhovorů. Analýza vychází z narativního přístupu, kde stárnutí považujeme za autobiografickou práci a podstatou narativity je ztvárnění konstitutivní potíže (Bruner, 1996). Výsledkem studie je rozlišení různých způsobů narativního ztvárnění: „dopadlo to dobře“; „vyrovnal jsem se s tím“; „zhodnocení z hlediska dalšího vývoje“; „zisk postoje“; „ospravedlnění těžkého rozhodování“.

 

Vlastníma očima: chybějící plán před umřením

Iva Poláčková Šolcová, Iva Šolcová, Filip Děchtěrenko, Kateřina Lukavská, Tomáš Urbánek

Potřeba mít plán na stáří roste analogicky s tím, jak přibývá seniorů a lidí, kteří se úctyhodného věku dožívají. Cílem příspěvku je zjistit, jaká jsou vlastně očekávání od stáří a jaká je role starého člověka ve společnosti, a to pohledem seniorů samotných. Zeptali jsme se 167 žen a mužů ve věku 65-80 let na to, jak si myslí, že by měli žít ve svém věku, jak by se měli chovat a co se od nich očekává, že by ve společnosti měli dělat.  Rozhovor byl založen na McAdamsově Life story interview. Výsledky budou diskutovány s ohledem na teorii generativity a integrity ega.

 

 

Ivana Loučková

Bio: Ivana Loučková je docentkou na Katedře sociálních věd FSS Ostravské univerzity. Zabývá se zejména metodologií výzkumu v sociálních vědách. V roce 2010 publikovala v nakladatelství SLON metodologickou knihu „Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu“. V knize je využito propojení standardních metodologických přístupů a meditační praxe autorky prostřednictvím tzv. integrovaného psychologického paradigma „prožívání – vědění – jednání“ formulovaného Dr. Mirko Frýbou, které umožňuje zařazení interakcí ve výzkumném procesu do tvorby dat.Praxi Buddhova učení se začala věnovat na začátku osmdesátých let. Počátkem devadesátých let, kdy se vrátil Dr. Mirko Frýba ze Švýcarska do České republiky, s ním vyučovala intenzivní čtrnáctidenní meditační kurzy Satipatthána-Vipassaná na Moravě a na Slovensku. Je nejdéle působící laickou učitelkou meditace Satipatthána-Vipassaná v České republice, kterou od roku 1994 vyučuje nepřetržitě dodnes.
Zdeněk Faldyna
Název 1 (přednáška): Diagnostika – Stigmatizace – Institucionalizace
Anotace 1: Určení diagnozy představuje zásadní zlom ve vztahu dvou lidí – terapeuta a klienta. Ve sdělení zazní úvaha o některých aspektech tohoto nezvratného aktu.
Název 2 (workshop): Od Freuda k MKN-10
Anotace 2: Dynamická psychiatrie je jedna z teoretických koncepcí umožňujících porozumění psychickým poruchám, jejich diagnostice a léčbě. Vychází z psychoanalytických teorií a navazujících škol – self-psychologie a teorie objektních vztahů. Z tohoto pohledu psychické poruchy nejsou jen poruchy nervového systému. Dynamická psychiatrie si všímá souvislosti s organizací ega a nevědomými procesy. Workshop přinese úvod od psychodynamické diagnostiky při zachování klasifikace MKN-10.

Ivo Čermák

Rekapitulace

Ivan Verný

Název: Ako sníva telo

Anotace: Predstavte si, že sny sa neprejavujú len obrazmi / resp. video-projekciou v mozgu, ale rozličnými modalitami. Nedávno sa mi snívali intenzívne vône, ktoré som už dávno nevoňal a niekolko dní neskôr som si vedel predstaviť kombináciu chutí, akú som ešte nikdy neskúsil. Telesné symptomy sú snové prejavy psycho-bio-socio-mentálne-spirituálneho celku a v kontexte Procesorientovanej Psychológie s nimi zaobchádzame ako so snami. Ako so všetkými „nezvyčajnými“ nočnými či dennými vnemami. Tento workshop ponúka úvod do Procesorientovanej Psychologie a sebaspoznávacie cvičenia pre žité vyskúšanie metódy pre všetkých so záujmom o osobný rast. Ak si to chcete sami prečítať: Julie Diamond: „Cesta vzniká chúzí“ vynikajúci úvod do P.O.Psychologie. resp. „Telo a sny“ od zakladatela školy A. Mindella.

Bio: Ivan Verný, 65-letý psychiatr a psychoterapeut, pracuje ve vlastní privátní praxi

v Curychu. V Čechách i na Slovensku vyučuje Procesorientovanou Psychologii (od 1989) a systemické konstelace (od 1992). Kromě stálého učení je jeho zájmem vývoj a integrace různých psychoterapeutických metod. Miluje hudbu, přírodu a hlavně svoji blízkou i vyvolenou rodinu. Semináře procesorientované psychologie, systemických konstelací, nebo mužince vede a vedl v ČR, SR, Švýcarsku, Itálii, USA, Izraeli, Řecku a Španělsku.

Rado Masaryk

Název: Access All Areas (AAA)

Anotace: Akademická kríza vs. kríza hudobného priemyslu

Akademický svet prechádza zásadnými zmenami. Zažívame imperatív „publish or perish“, stupňujúci tlak na výkon, sofistikované mechanizmy byrokratickej kontroly, či nabádanie k šíreniu našich výsledkov cez sociálne siete, blogy, videoblogy a rôzne iné kanály. Akademické inštitúcie navyše akoby stratili svoj monopol, prichádzajú alternatívne diskurzy a alternatívne fakty. Mení sa aj financovanie, aj keď niekedy to vyzerá, že tí veľkí získavajú čoraz viac. Hovorí sa o spochybňovaní významu vzdelania a strate rešpektu, vidíme však aj pozitívne trendy, napríklad nárast záujmu o vedu, konferencie, či odborné prednášky. Je jedno odvetvie, ktoré si nedávno tiež prešlo revolučnými zmenami, a tým je hudobný priemysel. V prezentácii sa snažím popísať odlišnosti, ale hlavne hľadať paralely medzi týmito dvomi svetmi, a na ich základe načrtnúť isté možnosti, ktoré by mohli akademický svet posunúť dopredu.

Bio: Od tínedžerského veku sa snažím chápať a interpretovať okolitý svet. V súčasnosti píšem a prednášam o psychológii, hlavne o kvalitatívnych prístupoch v oblasti psychológie zdravia. Okrem iných tém som skúmal, ako ľudia vnímajú erektilnú dysfunkciu, epilepsiu, vakcináciu, technológie v triedach, či štúdium vo vzťahu k svojej budúcnosti. Organizoval som a pripravujem viacero konferencií, vrátane niekoľkých ročníkov tohto skvelého podujatia. Aj keď nehrám na žiaden hudobný nástroj, milujem hudbu a ako dobrovoľník či návštevník sa pravidelne vyskytujem na oboch stranách pódií koncertov či festivalov. Okrem toho mám rád škandinávske krajiny, lyžujem, snažím sa pravidelne behávať, pestujem rajčiny, a popri tom všetkom sa s väčším či menším úspechom stále snažím chápať svet.

Tomáš Řiháček

Název: Psychoterapeutické přístupy v psychosomatice: Analýza předpokládaných mechanismů změny

Anotace: Na poli psychoterapie byla formulována celá řada přístupů pro práci s psychosomatickými potížemi, které se liší svými východisky i metodami. Položili jsme si otázku, jaké jsou předpokládané mechanismy terapeutické změny v jednotlivých přístupech a zda lze na obecnější rovině formulovat mechanismy společné těmto různým přístupů. Za tímto účelem jsme provedli kvalitativní analýzu 87 textů popisujících racionále a metody jednotlivých psychoterapeutických přístupů. Výsledkem analýzy je identifikace několika obecných kategorií zachycujících průniky, stejně jako variabilitu těchto přístupů. Tyto kategorie budou diskutovány v kontextu širší literatury o společných účinných faktorech v psychoterapii.

Bio: Tomáš Řiháček je psycholog a psychoterapeut. Působí na Katedře psychologie FSS MU v Brně, kde se zabývá zejména výzkumem psychoterapie. Patří mezi zakladatele Centra pro výzkum psychoterapie, které od jeho vzniku koordinuje, a publikoval řadu teoretických a výzkumných studií v českém i mezinárodním kontextu. Mimo to má privátní psychoterapeutickou praxi a působí též jako výcvikový lektor.

 

Leona Jochmannová

Název: Klinická diagnostika traumatu u dětí – proč je dobré znát anamnézu

Anotace: V současné době dochází k podrobnějšímu popisu příčin a následků dětského traumatu v souladu s poznatky neurovědy. Příspěvek se zaměřuje na základní principy klinické diagnostiky, mezi které stále patří kvalitní anamnéza a pozorování. Autorka v rámci svého výzkumu provedla kvalitativní analýzu 150 případových studií, rovnoměrně rozložených mezi oblasti klinické praxe, školství a pracovišť sociálních služeb. Výzkum nabízí specifikaci kategorií dětského traumatu a také analýzu typických projevů zkoumaných dětí, které se shodují i s jinými diagnostickými kategoriemi. Nabízíme reflexi toho, jak typ pracoviště ovlivňuje fokus posuzování symptomů dítěte, tedy i následnou diagnózu a další postupy péče o traumatizované děti.

Bio: Klinická psycholožka s více než dvacetiletou praxí ve školním poradenství a ve zdravotnictví. Pracuje jako  odborná asistentka na katedře psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a v klinické soukromé ambulanci. Specializuje se na práci s traumatem u dětí i dospělých  metodou Somatického prožívání (Somatic Experiencing ® podle Petera Levina). Specifické projevy a kategorie traumatu u dětí jsou tématem i její disertační práce. Je supervizorkou a také  lektorkou odborných vzdělávacích seminářů.  Jako spoluautorka se podílela na  knihách: Krizové situace  výchovy a výuky, Praxe dlouhodobých poradenských a seberozvojových skupin, Dítě traumatizované v blízkých vztazích.

Štefan Šrobár

Název: Duša-moje tajomstvo, moja sila

Anotace: Keď v súčasnosti hovoríme o duši, potom to nemá nič spoločné s predstavou, ktorú o nej mali grécky filozof Platón či tomistická filozofia. Pod týmto pojmom rozumieme všetko čo s ním spája filozofia, literatúra, teológia, hĺbková psychológia, spiritualita a mystika. Duša nás odkazuje do ľudského vnútra, do onoho vnútorného priestoru, v ktorom človek prichádza do styku so svojím bytostným „Ja“, v ktorom tuší čosi z pôvodného jasu svojho ľudského bytia. Duša celkom presahuje tento svet a čas. Avšak priamo nás uschopňuje, aby sme stáli oboma nohami na zemi, pracovali na utváraní sveta a súčasne sa s okrídlenou dušou povznášali cez všetko to, čo bezprostredne existuje okolo nás, a tak mohli upriamiť iný pohľad na realitu nášho života.

Bio: Po absolvovaní Agronomickej fakulty (odbor fytotechnický) Vysokej školy poľnohospodárskej v Nitre som vykonal internú vedeckú ašpirantúru na Ústave experimentálnej fytopatológie a entomológie Slovenskej akadémie vied v Ivánke pri Dunaji. Po obhájení kandidátskej dizertačnej práce som získal titul kandidát vied. Po získaní vedeckej hodnosti kandidáta vied som pracoval ako vedecký pracovník v obore ochrany rastlín v uvedenom ústave. Absolvoval som tiež štúdium teológie na katolíckej teologickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde som získal titul magister. V súčasnosti sa venujem prednáškovej a publikačnej činnosti v oblasti environmentalistiky, filozofie, etiky a teológie. Prednášam na vysokých školách, vedeckých sympóziách a konferenciách, ako aj pre miestne skupiny Českej křesťanskej akadémie a pre VKH Brno, Olomouc a Praha. Publikujem vo vedeckých a odborných časopisoch, ako aj knižné publikácie. Žijem v Bratislave.

Ivana Loučková

Název: Všímavost a vhled jako cesta ke svobodě

Anotace: Všímavost je jedna z tzv. řídících schopností mysli, která má mezi všemi ostatními (soustředění, úsilí, důvěr, moudrost) klíčovou roli. Zejména udržuje a harmonizuje všechny schopnosti mysli na všech úrovních prožívání. Je více než pozornost a vnímání; je to neustálá duchapřítomnost. Všímavost je nesena pozorností a umožňuje kontinuální neselektivní doprovázení reálných procesů, tedy všech procesů prožívání. Umožňuje jak vhled do aktuálně prožívané situace, tak i zaznamenávání jevů vyskytujících se jako procesy v rychlém sledu. Prostřednictvím všímavosti, jejíž mohutnost může být vykultivovaná bez omezení, lze zaznamenat i stav, o němž běžná mysl nemá ani tušení, operacionálně ho lze nazvat termínem „osvobození“.

Leoš Zatloukal

Název: Recursive Frame Analysis (RFA) jako nástroj pro výzkum terapeutických konverzací

Anotace: Recursive Frame Analysis (RFA) je výzkumná metoda vytvořená Bradfordem Keeneyem, která je vhodná pro analýzu terapeutických sezení, zejména pro analýzy tvořivých „významných momentů“ v konverzaci. Během přednášky bude pozornost věnována základním principům, praktickým postupům analýzy a možným aplikacím samotné RFA a RFA společně s dalšími metodami výzkumu.

Zdeněk Faldyna

Bio: Zdeněk Faldyna, nar. 20.1.1970 ve Frýdku. Pracoval v PL Opava, PK FN Olomouc, LVR-Klinik Viersen (SRN). Současně Vojenská nemocnice Olomouc, od 2014 primář psychiatrického oddělení. Absolvent LFUP Olomuc (1988-1994). Psychoterapeutické vzdělání – Gestalt terapie.

Alena Kajanová

Název: Jsou pracovnice v sexbyznysu opravdu svobodné?

Anotace: Poster je výstupem projektu zaměřeného na životní styl žen v privátním sexbyznysu. Data byla získána na základě biografickonarativních rozhovorů s 36 ženami pracujících v této sféře v Jihočeském kraji a vyhodnocena metodou zakotvené teorie v Atlas.ti. Centrální kategorií výsledků byla svoboda. Informantky ji zmiňovaly ve vztahu k motivaci k práci, jejím výhodám i k volnočasovým aktivitám. Poster reflektuje možné alternativní konsekvence svobody jako obranné strategie a paradoxy, které jsou v rozhovorech v souvislosti se svobodou patrné.

 

Program konference bude zveřejněn v prvních dnech v lednu 2018. Zvané hosty a jejich příspěvky budeme průběžně uveřejňovat.

 

Programový výbor

Aleš Neusar, Katedra psychologie FF UP v Olomouci – předseda programového výboru

Miroslav Charvát, Katedra psychologie FF UP v Olomouci

Matúš Šucha, Katedra psychologie FF UP v Olomouci

Hana Konečná, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity

Alena Kajanová, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity

Roman Gabrhelík, Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Andrej Findor, Fakulta sociálnych a ekonomických vied, Univerzita Komenského v Bratislave

Irena Smetáčková, Katedra psychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Tomáš Řiháček, Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU, Brno

Vladimír Chrz, Psychologický ústav AV ČR

Barbara Lášticová, Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV

Gabriel Bianchi, Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV

Radomír Masaryk, Fakulta sociálnych a ekonomických vied UK