Program
Program bude zveřejněn po ukončení registrace příspěvků.
Zvaní hosté budou postupně zveřejněny zde
Mgr. Tereza Faladová
Ministerstvo vnitra
Tereza Faladová působí na odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra jako gestor prevence kybernetické kriminality, kde se věnuje systematické prevenci kriminality se zaměřením na aktuální hrozby v online prostředí. V rámci své gesce rozvíjí přístupy k prevenci kyberkriminality, podílí se na tvorbě metodických a vzdělávacích materiálů a spolupracuje s odborníky z veřejné správy, soukromé sféry i bezpečnostních složek na zvyšování digitální gramotnosti a bezpečnosti. V roce 2025 se nejvíc zaměřuje na problematiku umělé inteligence, digitální stopy a mravnostní problematiky v kyberprostoru. Je také metodickým konzultantem pro Středočeský a Královehradecký kraj a je tajemníkem „Kyberkomise“ Republikového výboru pro prevenci kriminality. Její vizí je bezpečnější digitální svět postavený na informovanosti, odpovědnosti a spolupráci všech aktérů – od státu po jednotlivce.
Kyberprostor & Umělá inteligence: Nové trendy, nové hrozby, nové šance
Umělá inteligence mění digitální svět rychleji, než stíháme klikat. Pomáhá nám – ale i útočníkům. Jaké nové triky přináší do phishingu, jak vznikají deepfaky, které už nerozeznáme od reality, a jak může AI chránit naši bezpečnost místo toho, aby ji ohrožovala?
V příspěvku se podíváme na nejžhavější trendy z kyberprostoru: propojení AI s kyberzločinem, vývoj digitálních podvodů i nejnovější preventivní strategie, které fungují v praxi. Vysvětlíme nové pojmy, ukážeme příklady z reálných situací a nabídneme tipy, jak zůstat o krok napřed – protože bezpečnost online už dávno není jen o heslech, ale o pochopení světa, kde stroje začínají přemýšlet za nás.
Mgr. Ivana Lessner Lištiaková, PhD., SFHEA
University of Suffolk
Dr Ivana Lessner Lištiaková je liečebná pedagogička. Pôsobí ako docentka na University of Suffolk vo Veľkej Británii, kde vedie oddelenie Pedagogiky a sociálnych vied. K oblastiam jej expertízy patrí inkluzívne vzdelávanie, senzorická integrácia, autizmus, holistický pohľad na duševné zdravie a učenie sa, dramatoterapia a kreatívne metódy v pedagogike a vo výskume. https://www.uos.ac.uk/people/dr-ivana-lessner-listiakova/
Kontakt:
Participatívny prístup a spolutvorba v kvalitatívnom výskume
Významný prínos kvalitatívneho výskumu tkvie v možnostiach skúmať oblasti života, kultúry, zdravia a spoločnosti, ktorých poznanie bolo doposiaľ limitované či neodhalené. Dôvodom často býva, že daná skupina ľudí, ktorá disponuje relevantnou skúsenosťou, je v spoločnosti marginalizovaná, zabudnutá alebo skrytá. Kvalitatívny výskum umožňuje zvýrazniť autentické hlasy tých, ktorí by boli inak prehliadaní. Z hľadiska interpretatívnej výskumnej paradigmy je zodpovednosťou výskumníkov presunúť orientáciu z výskum „o“ niekom alebo „na“ niekom, smerom k výskumu „s“ ľuďmi a „pre“ ľudí, ktorých sa téma týka. Participanti sa tak stávajú partnermi vo výskume a zapájajú sa v rozličnej miere a rozličnými spôsobmi. Môžu ovplyvňovať dizajn výskumu, jeho metódy, ale aj výskumné otázky, spôsob interpretácie a prezentácie zistení. Kreatívne metódy ponúkajú ideálny spôsob implementácie participatívneho výskumu a umožňujú spolutvorbu výskumu, jeho cieľov a výsledkov. Spolutvorba mení tradičné hierarchické usporiadanie výskumu a prenáša moc, ale aj spoluzodpovednosť do rúk komunít. Príspevok ponúka náhľad do výskumného dizajnu štúdií z University of Suffolk zameraných na spolutvorbu online pedagogických materiálov, do ktorej bola zapojená komunita vysokoškolských študentov, knihovníkov, IT dizajnérov a pedagógov. Spoločne navrhli a zrealizovali výskum pedagogických princípov, facilitátorov a bariér online vzdelávania a tiež kolektívnu auto-etnografickú štúdiu zameranú na konceptualizáciu spolutvorby ako formy pedagogickej a výskumnej činnosti.
doc. Mgr. Lucie Jarkovská, Ph.D.
Socioložka, působí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Věnuje se nerovnostem ve vzdělávání, genderově citlivé pedagogice a sexuální výchově. Popularizuje výzkum v sociálních vědách zaměřený na gender skrze stand up Duo docentky. Je spoluautorkou knih Feministkou snadno a rychle, Etnická rozmanitost ve škole a autorkou knihy Gender před tabulí.
Mgr. Martina Nosková
Lektorka angličtiny a psaní deníku, působí na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Věnuje se popularizaci přínosů journalingu a výzkumu deníkového psaní v kontextu osobního rozvoje i vzdělávání. Je autorkou projektu Píšu deník, jehož cílem je zpřístupnit deníkové psaní jako praktický a reflexivní nástroj široké veřejnosti. Pracuje také jako členka týmu pro další vzdělávání vysokoškolských pracovníků na Veterinární univerzitě v Brně.
Zkušenosti z první ruky při výuce výzkumné metodologie aneb Journaling v metodologickém kurzu
V duchu letošního motta „25 ročníků, jeden cíl: žité zkušenosti z první ruky“ seznámíme publikum s naší inovativní koncepcí výuky metodologie sociálních věd. Výuka výzkumné metodologie je součástí mnoha vysokoškolských studijních programů, které jsou zaměřené nikoli výzkumně, ale profesně. Kurzy metodologie sociálních věd jsou součástí studijních programů od managementu přes design až po učitelství. Metodologické kurzy jsou ale pro studující strašákem – jsou neoblíbené a považované za příliš náročné a málo využitelné v profesní praxi.
Přednáška představí inovativní kurikulum výuky výzkumné metodologie založené na journalingu, tedy deníkových metodách. Psát rukou na papír o svém životě a světě okolo znamená produkovat data. Skrze práci s vlastními texty psanými podle jednoduchých zadání mohou studující zážitkovou formou odhalovat principy kvalitativního výzkumu a porozumět pojmům jako konceptualizace, pozicionalita nebo reflexivita. Zároveň umožňují studujícím vyzkoušet si výzkumné a analytické postupy při řešení témat a problémů, které jsou přímo pro ně relevantní. Součástí prezentace budou i konkrétní příklady z výuky, kdy deníkové metody využíváme k tomu, aby si studující vyzkoušeli realizaci výzkumných sond s designem akčního výzkumu nebo případové studie přímo během výuky.
S využitím deníkových metod pro výuku metodologie či dokonce pro realizaci kvalitativních výzkumů se můžete detailně seznámit v nově vycházející knize „Od deníků k výzkumu: Metodologie sociálních věd interaktivně“, která právě vychází u Grady. Tato práce vznikla v rámci projektu NPO „Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik,“ č. LX22NPO5101, financovaného Evropskou unií – Next Generation EU (MŠMT, NPO: EXCELES) řešeném na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.
Kristýna Anna Černíková, Ph.D.
Je psycholožka, psychoterapeutka a výzkumnice v oblasti psychologie zdraví. V současnosti působí v The Brno Lab of Intergroup Processes (BLIP), Akademie věd. Dlouhodobě se věnuje kvalitativnímu výzkumu zkušeností s nemocí. Využívá metodologii vyvinutou na Univerzitě v Oxfordu, která se používá v 15 zemích světa. Ve výzkumu i klinické práci ji zajímá, jaký lidé dávají význam nemoci, a jak vyprávějí o své zranitelnosti.
Naslouchat zranitelnosti: Jak dělat kvalitativní výzkum s lidmi, kteří prožívají nemoc
V kvalitativním výzkumu s lidmi prožívajícími nemoc zachycujeme křehké příběhy. Výzkumník se na chvíli stává součástí jejich příběhů, které mohou být bolestné, plné ztrát a nejistot, ale také naděje, proměny a nalezení smyslu.
Tato práce klade nároky na výzkumníka, na jeho poctivost, integritu i schopnost nést tato svědectví. Vyžaduje silně vyvinutou reflexivitu, vědomí vlastního postoje, vlivu na rozhovor i interpretaci, ale také ochotu přiznat si hranice poznání a pracovat s nejistotou. Znamená to pečlivě formulovat výzkumné cíle, zvolit odpovídající design, vědět, proč se ptáme právě tak, jak se ptáme (Braun & Clarke, 2021). Ale také vytvořit prostor důvěry, kde se může hlas účastníka bezpečně rozeznít.
Vztah k participantu je postaven na respektu. Nejde jen o sběr dat, ale o vzájemné setkání, v němž se výzkumník stává citlivým posluchačem. Respekt prostupuje každým výzkumným krokem, od prvního oslovení až po analýzu.
Citlivé naslouchání umožňuje zachytit hlubší významy. Nemoc není jen diagnóza, je to zkušenost se svým vlastním tělem, časem, nejistotou i péčí. Má své rytmy, ticho, metafory i nesdělitelné vrstvy. Právě vyprávění pomáhá lidem dát této zkušenosti smysl.
V přednášce se podělím o zkušenosti s vedením rozhovorů v kontextu chronického a život ohrožujícího onemocnění, o využití otevřeného narativního rámce i podpůrných technik, které pomáhají přiblížit těžko sdělitelné. Zaměřím se také na reflexivní práci s daty na to, jak zůstat věrná vyprávění, a přitom hledat vzorce, významy a hlubší porozumění. Výzkum zkušenosti nemoci je totiž nejen epistemologický úkol, ale i morální odpovědnost.Braun, V., & Clarke, V. (2019). Reflecting on reflexive thematic analysis. Qualitative Research in Sport, Exercise and Health, 11(4), 589–597. https://doi.org/10.1080/2159676X.2019.1628806