KONFERENCE

XVIII. QAKonference „Hledání kvality“

XVIII. ročník česko-slovenské konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

České Budějovice, Zdravotně sociální fakulta, 28.- 29. ledna 2019

Patnáctá QA konference v roce 2016 v Bratislavě měla téma „Pätnásť rokov kvality? Kritický pohľad na stav kvalitatívneho výskumu“. Konferenci otevřela přednáška s názvem „Lži, zatracené lži a vědecké články“ a podobný tón měla i široká diskuse účastníků s dlouholetými tahouny konferencí na klíčové konferenční téma. Jako paralelu tehdy kdosi připomněl starý projev ústředního tajemníka KSČ, v němž onen politik hodnotil úspěchy země nějak takto (parafrázujeme): Před rokem 1948 (nebo se mluvilo o roku 1968?) naše země stála před velkou propastí. … A od té doby jsme udělali obrovský skok vpřed. V konferenční diskusi se nahlas uvažovalo dokonce o tom, zda pořádání konferencí má smysl a zda sérii kulatým patnáctým ročníkem neukončit. Našlo se ale pár nadšenců tvrdících, že upozorňování na problémy je jedním z důležitých důvodů proč se setkávat (nikoliv ovšem jediným), a že právě tím, že realisticky a odpovědně připouštíme chyby a slepé uličky, se lišíme od těch neomylných, ať už komunistů, sektářů, či jiných dogmatiků (někdy i výzkumníků).

Takže přede dveřmi máme ročník osmnáctý. Chceme ho opět věnovat klíčovému pojmu setkávání, tedy kvalitě; mottem konference je „Hledání kvality“. Co je kvalita? Jak ji poznáme? Lze ji nějak definovat? A co vlastně dělá kvalitativní výzkum kvalitativním? To, že v něm „nepočítáme“, ale „povídáme“? Nebo snad to, že v něm kódujeme a hledáme témata či kategorie? A míří každé kódování či hledání kategorií ke kvalitativnímu aspektu zkoumané skutečnosti? A opět jsme u původní otázky: Co je to ta kvalita, kterou obsahuje slovo kvalitativní? Znamená to snad kvalitu v obvyklém smyslu, že něco je uděláno dobře? Ale i kdyby nikoliv, otevírá se tu další okruh témat patřící pod hlavičku „hledání kvality“. Sem patří otázky jako: Co je kvalitní výuka, kvalitní psychoterapie, kvalitní život, kvalitní léčba, kvalitní překlad, kvalitní management, atd? A co je kvalitní výzkum? A co je kvalitní kvalitativní výzkum?

Protože tématem naší konference je výzkum, uvítáme a budeme preferovat příspěvky, které jsou založené na empirickém výzkumu. A protože tématem naší konference jsou metody a metodologie, budeme vděčni za příspěvky, které budou vedle svého výzkumného (empirického) zaměření reflektovat použitou kvalitativní metodologii a klást si otázky týkající se kvalitativnosti a kvality provedeného výzkumu.

Těšíme se na Vaše návrhy příspěvků a sympozií a na setkání na konferenci v Českých Budějovicích 28. – 29. ledna 2019.

Organizační výbor konference

 

Program

Zvané přednášky domluvené k začátku prosince 2018

 

KVANTITA, KVALITA A PERFORMATIVITA: MĚŘIT, VYPRÁVĚT A PROMĚŇOVAT

Alice Koubová, Filosofický ústav AV ČR, Praha.

Anotace: Performativní hledisko přispívá k výzkumu lidské subjektivity a zkoumání životního prospívání významnou perspektivou. Jeho východiskem je především to, že 1. lidská řeč sestává z performativů, které nic neoznačují, nic nevyprávějí, ale něco vytvářejí.  Lidské jednání sestává z performancí, které dávají bytí tomu, co ztělesňují 2. mezi primární kategorie lidského života patří aktivity, které nejsou k ničemu dobré a jejichž pojmové uchopení je bytostně rozporované (hra, umění). 3. můžeme rozvinout metody zkoumání, které mapují trhliny, a pohyby ve status quo nikoli proto, abychom je měli zmapované, ale abychom rozevřeli prostor pro změnu skrze generativní sílu ambiguity a neurčitosti.

Na příkladu fenoménu hry (jako struktury, nástroje interpretace a transitivního prostoru) a na příkladu výzkumu uměním se význam performativního hlediska pokusím ilustrovat.

 

ROZPRAVA O KVALITATIVNÍ METODOLOGII

Diskutující:  Ivo Čermák, Psychologický ústav AV ČR, Brno; Zdeněk Konopásek, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR, Praha; Hedvika Novotná, Fakulta humanitních studií UK, Praha; Roman Švaříček, Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta MU, Brno.

Anotace: V každé ze čtyř dvacetiminutových tematických částí vždy jeden diskutující nejprve nastolí své téma a s ním související otázky a poté proběhne diskuse. Čtyři diskutující zde zastupují čtyři oblasti kvalitativního výzkumu: 1) sociologii, 2) antropologii, 3) pedagogiku a 4) psychologii.

1) Zdenek Konopásek se bude ptát, lze-li vůbec mluvit o nějakém kvalitativním výzkumu: Sdílíme v různých metodách a otázkách natolik společných základů, že dává smysl uvažovat nějaký „kvalitativní výzkum“? Je „kvalitativní“ totéž co ne-statistický? Jde o data či typ údajů, anebo o otázky, které klademe? Anebo, ještě obecněji, o pojetí sociologie?

2) Hedvika Novotná bude svými otázkami směřovat k možnostem psaní učebnic o kvalitativním výzkumu: Uvažujeme-li kvalitativní výzkum jako vždy šitý na míru sledovanému výzkumnému problému, je možné psát a napsat učebnici o kvalitativním výzkumu? Tj. situovaný a relační proces výzkumu nějak standardizovat? Jak takové učebnice číst, jak s nimi zacházet?

3) Roman Švaříček se svými otázkami zaměřuje na vztah subjektivního a objektivního: Předpokládá se, že kvalitativní výzkum je intepretativistický v tom smyslu, že usiluje o mapování subjektivních perspektiv aktérů, zatímco kvantitativní výzkum je pozitivistický v tom smyslu, že se snaží o popis objektivní reality. Je toto rozlišení korektní a užitečné? Jaký je vztah subjektivního a objektivního v sociálně vědním výzkumu? Má smysl kombinovat oba přístupy – kvalitativní a kvantitativní? Mohou si být v něčem vzájemně užitečné?

3) Ivo Čermák se ptá: Jak tancovat a básnit v krajině kvalitativního výzkumu, aneb jak se vyhnout střepům kvantity? Vychází z toho, že jedině subjektivity mohou konstituovat naše poznání. Tzv. objektivní poznání je tvořeno tkání subjektivní zkušenosti všech, kteří participují na jeho tvorbě. Poetika naší zkušenosti je metodologickým štítem, kterým odrážíme zjednodušování. Estetika pohybu v krajině zkušenosti je zdrojem imaginativních variací významů. Krátce řečeno: nepochybujte o subjektivním, pozorujte zkušenost a interpretujte jí s využitím všeho nejlepšího, co v sobě najdete.

 

QUALITY OF LIFE

Anna Alexandrova,  King’s College, University of Cambridge, UK.

 

LZE POZNAT KVALITNÍ VÝZKUM?

Iva StuchlíkováPedagogická fakulta  JU, České Budějovice.

Anotace: Odpověď je nejednoznačná; jak všichni tuší, rozpoznat kvalitní výzkum záleží na vymezení toho, co to kvalitní výzkum je.  V Čechách se po několik let potýkáme se snahou najít metodiku, jíž bychom kvalitu výzkumu poměřovali, ale nejsme  – eufemisticky řečeno – příliš úspěšní. Zdá se, že při hodnocení kvality výzkumu nelze, jako u žádného jiného hodnocení, pominout hodnotovou stránku věci – tedy jaký je cíl (co je  žádoucí hodnotou) a kdo ho stanovuje.  Pak teprve přichází na řadu druhé trápení – a to jsou otázky „měření“, tedy jak zjistit stávající stav, jak zjistit v čem je jiný od cílového a jak posoudit, zda daný konkrétní výzkum pomáhá tuto diskrepanci zmenšit. Když se takto, v duchu doby accountability, vypořádáme s tím, v jakém rámci se v současnosti při „rozpoznávání“ pohybujeme, nastává trápení třetí a ještě závažnější – zkoumání souvisí s poznáním a poznáváním, s otázkami poznatelnosti a smyslu tohoto činění. Shrnuto jednou větou: poznat kvalitní výzkum, podobně jako poznat kvalitní život nelze, ale nelze se však přestat o to snažit.

 

HLEDÁNÍ KVALITY

Tomáš Svoboda, ÚTRL FF UK

Abstrakt: Pojem kvality překladu v prostředí poskytovatelů jazykových služeb – překladové příručky a stylistické pokyny jako ukazatel strategie v oblasti kvality. Příspěvek se zaměří na následující tematické okruhy:

Pojem institucionálního překladu, jeho užší a širší pojetí a zahrnutí poskytovatelů jazykových služeb (Language Services Providers, LSP) do tohoto kontextu;

Zvláštní pozornost bude věnována tzv. překladovým příručkám (translation manuals, TM) či stylistickým pokynům (styleguides, SG). Tyto zdroje (společně TM/SG) jsou konstitutivní jak pro definici/vymezení institucionálního překladu (Koskinen 2008, Schäffner a kol. 2014), tak pro řízení kvality v oblasti překladu. Mohou regulovat téměř vše, co se týče překladu jako procesu i jako produktu;

Prezentován bude empirický výzkum zaměřený na srovnání příruček typu TM/SG používaných u vybraných poskytovatelů překladatelských služeb v ČR;

Výstupem bude systematizace těchto příruček, pojetí tzv. ideálu kvality (‚quality ideal‘, Mossop 2006) v těchto příručkách, kategorizace jevů, o nichž příručky pojednávají, a implikace pro řízení kvality překladatelských služeb, které z uvedené systematizace vyplývají;

Další výzkumnou otázkou příspěvku bude, do jaké míry jsou pro účely zkoumání institucionálního prostředí obecně a příruček TM/SG zvláště relevantní postupy (metody či metodologie) tzv. řízení znalostí (‚Knowledge Management‘).

 

ŠKOLA – ODKUD KAM?

Stanislav Suda, soukromý docent AMU

Anotace: Z diskuze o současném školství vyplývá mnoho otázek. V neustále se zvyšujících požadavcích na efektivitu, produktivitu a správné metodické i metodologické uchopení edukativní problematiky zůstávají stranou otázky po smyslu a filozofii vzdělávání. Na základě prezentace   výsledků několika výzkumů a výzkumných šetření z posledních 15 let se autorovi jeví, že podstatné otázky by mohly směřovat k dotazování na to – kdo jsme, odkud kam jdeme a zda to jednotlivým lidem (žákům, studentům, ale i dospělým) vyhovuje.

Sympozia domluvená k začátku prosince 2018

 

KVALITA ŽIVOTA ŽIVOTA / FILOSOFIE DOBRÉHO ŽIVOTA  – Garant Ústav státu a práva AV ČR, Praha, David Černý.

Anotace: Co je to dobrý život, jaké faktory určují kontury dobrého života, díky čemu se náš život zlepšuje či zhoršuje, jaká je kvalita lidského života, to vše jsou fascinující otázky nejen samy o sobě. Mají také velmi důležité praktické využití. V lékařském prostředí hraje dobrý život důležitou roli prakticky ve všech oblastech, zvláště při rozhodování na konci života. Dobrý život – welfare – je však také zájmem politické a právní filosofie či etiky, která někdy přijímá doktrínu, že dobrý život a jedině ten poskytuje normativně relevantní fakta pro určení morální kvality lidského jednání.

Třebaže jsou filosofické teorie dobrého života důležitou součástí současného filosofického diskurzu, v českém prostředí se jim, až na malé výjimky, věnovala nepřiměřeně malá pozornost. Tématem tohoto sympozia, garantovaného  Ústavem státu a práva AV ČR, je tento nedostatek napravit a přispět k tomu, aby se problém welfare a jeho významu v různých oblastech lidského poznání a jednání dostal do popředí. Sympozium je otevřené, abstrakty zájemců o teorie welfare a jejich uplatnění v moderní medicíně, právu, politické filosofii či etice jsou vítány. Při zasílání abstraktu na adresu organizátorů QAKonference poznačte, že máte zájem o účast na tomto sympoziu.

 

HĽADANIE KVALITY RODIČOVSTIEV – Garant Ústav výskumu sociálnej komunikácie, SAV, Miroslav Popper.  Sympózium je súčasťou riešenia projektu VEGA č. 2/0027/17.

Anotácia: Obdobie Druhého demografického prechodu sa okrem iného vyznačuje nárastom alternatívnych foriem rodičovstva. Preto je cieľom sympózia ilustrovať, ako sú v odborných a vedeckých diskurzoch reprezentované jednotlivé typy rodičovstiev (tradičné, kohabitácie, jednorodičovstvá, homosexuálne, náhradné)? Aká je rola otca a matky? Aká je pozícia dieťaťa? Čo sa považuje za vhodné prostredie pre dieťa a ako sa jednotlivé diskurzy podieľajú na tvorbe sociálnych noriem o rodičovstvách? Ako majú rodičia v jednotlivých formách rodičovstiev zabezpečiť kvalitnú výchovu dieťaťa?

 

Kompletní program bude dostupný po skončení registrace pro aktivní účastníky.

 

Medailonky přednášejících

 

Anna Alexandrova, King’s College, University of Cambridge, UK.

She is a Senior Lecturer in philosophy of science. Before coming to Cambridge she taught at the University of Missouri St Louis (2007–2011) and got her PhD in Philosophy and Science Studies at the University of California San Diego in 2006. Research interests: The philosophy of science, especially of economics and psychology. She is particularly interested in the role and status of formal models in special sciences and in measurement of happiness and well-being. She has recently published a monograph   „A Philosophy for the Science of Well-Being“  (New York: Oxford University Press, 2017).

 

Ivo Čermák, Psychologický ústav Akademie věd ČR, Brno

Ivo Čermák pracuje v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, přednáší na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a na Filozofické fakultě Katolické univerzity v Ružomberku. Je autorem či spoluautorem řady knih, například Lidská agrese a její souvislosti (1998), Povolání: herec (2000, se spoluautorkou Jitkou Lindénovou), Tematicko-apercepční test:

interpretační perspektivy (2012, první rozsáhlá monografie o testu v ČR, se spolueditorkou Táňou Fikarovou), Kvalitativní analýza textů:čtyři přístupy (2013, se spolueditory Tomášem Řiháčkem a Romanem Hytychem). S Idou Kodrlovou napsal monografii o vztahu mezi kreativitou, psychickými poruchami a suicidiem Sebevražedná triáda: Virginia Woolfová, Sylvia Plathová, Sarah Kaneová (2009). V poslední době zkoumá zkušenost s extrémním traumatem a zabývá se orální historií české a slovenské psychologie. S Davidem Hilesem a Vladimírem Chrzem rozvíjí fenomenologicko-narativní přístup ve výzkumu v jehož rámci vznikla koncepce narativně orientovaného výzkumu (NOI).

 

Zdeněk Konopásek, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR, Praha.

Zdeněk Konopásek působí jako sociolog vědy v Centru pro teoretická studia UK a AV ČR. Zabývá se zejména vztahy mezi vědou a politikou, expertízou a demokracií. Dlouhodobě sleduje využívání počítačů v kvalitativní analýze. Psal také o komunismu nebo zbožnosti. Publikoval knihu Estetika sociálního státu: O krizi reprezentace (nejen) v sociálním zabezpečení (GplusG 1998) a editoval knihu Otevřená minulost: Autobiografická sociologie státního socialismu (Karolinum 1999). Je zakladatelem časopisu Biograf a dlouho jej vedl jako šéfredaktor. Bubnuje.

 

Mgr. Hedvika Novotná, Fakulta humanitních studií UK, Praha.

Hedvika Novotná působí jako sociokulturní antropoložka na FHS UK a vedoucí Společenskovědního modulu v bakalářském studiu tamtéž. Mezi její odborné zájmy patří sociálněvědní studia paměti s důrazem na souvislosti konstrukce individuální a kolektivní paměti, které aktuálně studuje prostřednictvím analýzy publikované memoárové literatury českých židovských postholocaustových autorů. Vedle toho realizuje týmový etnografický výzkum současné vesnice, v němž se sama zaměřuje především na současné diskurzy rurality, ale i paměti, materiality atp. Její třetí odbornou doménou je urbánní antropologie, v jejímž rámci se zaměřuje mj. na subkulturní a postsubkulturní studia. Dlouhodobě se zabývá kvalitativními metodami společenskovědního výzkumu, zejména etnografickým výzkumem.

 

Iva Stuchlíková, Pedagogická fakulta JU, České Budějovice.

Je profesorkou pedagogické psychologie a působí jako vedoucí katedry pedagogiky a psychologie PF JU v Českých Budějovicích. Nejprve studovala učitelství matematiky a fyziky a na FF UK získala doktorát v pedagogice. Později vystudovala psychologii na FF UK v Praze a habilitovala se v obecné psychologii na MU v Brně. Je certifikovaná psychoterapeutka v rogeriánském PCA přístupu. Její hlavní výzkumné zájmy jsou emoce, motivace a profesní rozvoj učitelů. V roce 2003 získala cenu Early Career Award od společnosti Stress and Anxiety Research Society a v roce 2007 pracovala na univerzitě v Minnesotě jako stipendista Fulbrightovy komise. Nedávné výzkumné projekty se zabývaly otázkami osobních cílů v podmínkách dlouhodobé izolace při kosmickém letu, profesním rozvojem učitelů a formativním hodnocením v přírodovědném vzdělávání.

 

Tomáš Svoboda, ÚTRL FF UK

Po magisterském studiu v Ústavu translatologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (ÚTRL; obory němčina a angličtina) zde T. Svoboda pokračoval doktorským studiem (Ph.D. v oboru translatologie v roce 2004). Mezi lety 2004 a 2007 pracoval jako interní překladatel a koordinátor vzdělávání v Generálním ředitelství pro překlady Evropské komise v Lucemburku. Od roku 2007 vyučuje v ÚTRL a působí zde jako garant německého oddělení. Dále se zabývá překladatelskou a poradenskou činností. Je členem Výkonného výboru Jednoty tlumočníků a překladatelů ČR a členem Rady sítě univerzit European Master’s in Translation pod patronací Evropské komise.

 

Stanislav Suda, soukromý docent AMU

Původně řidič a poštovní doručovatel, topič, myč nádobí, vystudovaný radiologický laborant, následně zelinář a soukromý podnikatel. Magisterské i doktorské studium absolvoval na Katedře autorské tvorby a pedagogiky DAMU u prof. Vyskočila. Přes dvacet let se věnuje výzkumu fenoménů dialogického jednání s vnitřními partnery, otevřené dramatické hry, obecného herectví, sebereflektování, autorského přístupu k psaní a čtení vlastních textů. V roce 2000 se stal asistentem dialogického jednání a dodnes je externím pracovníkem DAMU. Po studiích pracoval pět let v Dětské psychiatrické léčebně v Opařanech jako dramaterapeut a canisterapeut. Od roku 2005 do roku 2018 působil na Katedře pedagogiky a psychologie PF JU v Českých Budějovicích, kde v rámci osobnostních disciplín vedl kurzy dialogického jednání, autorského čtení a propedeutiky autorského vystupování. V současné době se výzkumu věnuje soukromě. Má se ženou v pěstounské péči tři děti, společně se také věnují otázkám zvyšování kvality chovu v kynologii. Divadlu se začal věnovat v roce 1988 v Plzni (Divadlo Dominik), dodnes nepravidelně vystupuje ve vlastních autorských pořadech (Standa a spol., Krijejtiv andrmašrům,da v Sudu a další).

 

Roman Švaříček, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno

Roman Švaříček působí na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Dlouhodobě se věnuje kvalitativnímu výzkumu, experimentuje s různými designy a typy analýz. Je spoluautorem populární učebnice Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (2007) a knih o výukové komunikaci (Komunikace ve školní třídě (2012), Jak se učitelé učí. Cestou profesního rozvoje k dialogickému vyučování (2016)). Aktuálně se zabývá otázkou, jaký je vztah mezi participací žáků ve výukové komunikaci a učením žáků. Je výkonným redaktorem časopisu Studia paedagogica.

 

 

Doprava a ubytování

DOPRAVA

Místo konání: Budova „Uran“ – Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity, Boreckého 27, České Budějovice (mapa)

Předpokládaný čas začátku konference je 8 hodin pro spuštění registrace (8:45 pro první vyzvaný příspěvek), čas ukončení odhadujeme na 15 – 16hod, podle počtu aktivních příspěvků.

STRAVOVÁNÍ

V rámci konferenčního poplatku pro Vás bude zorganizována večeře formou rautu v místě konání společenského večera.

Oběd si účastníci platí na vlastní náklady. Pokusíme se však vyjednat možnost obědu v menze JU, bližší informace budou dostupné zde na webových stránkách.

SPOLEČENSKÝ VEČER

Vzhledem k dobrým zkušenostem z předchozího ročníku bude společenský večer zorganizován v restauraci Masné krámy. Jedná se o vyhlášenou historickou provozovnu (kulturní památku) v blízkosti Budějovického náměstí.

UBYTOVÁNÍ

Konferenční poplatek neobsahuje ubytování. V okolí místa společenského večera je velké množství různých hotelů a penzionů, jejichž seznam je možné nalézt online.

Organizátoři

Organizátorem konference pro rok 2019 je Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

http://www.zsf.jcu.cz/cs

Partneři konference

Katedra psychologie, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci

Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Fakulta sociálnych a ekonomických vied, Univerzita Komenského v Bratislave

Katedra psychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Psychologický ústav AV ČR

Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV

Fakulta sociálnych a ekonomických vied UK

Ústavu státu a práva AV ČR Praha