KONFERENCE

XVII. ročník česko-slovenské konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

„Až bude naše tělo bez duše i ducha“ – poznávání vnitřního světa

Olomouc, Konvikt, 29.–30. ledna 2018

V člověku jsou místa, kam se lze bez kvalitativního přístupu jen těžko dostat. Pokud je to vůbec možné, můžeme tam pouze nahlížet a dohadovat se. V rámci naší mnohaleté konferenční výpravy do těchto míst, během které s námahou stoupáme po spirále vývoje, se přitom stále vracíme do bodu počátku. Potkáváme se přitom s odborníky i laiky z různých končin a společně si uvědomujeme, že bez toho nepoznatelného je pochopení a vidění světa ploché a málo barevné. Proč by nás jinak tolik fascinovalo prožívání, souhra duševního, sociálního, tělesného a duchovního? Proč bychom jinak vyhledávali změněné stavy vědomí? A co vše se můžeme během tohoto nebezpečného a náročného putování do těchto končin dozvědět o sobě i druhých? A co vy na to?

Klíčovými tématy budou: psychosomatika, pomezí duševní nemoci a zdraví, změněné stavy vědomí, spiritualita, tělesnost, oddělení duše a těla, prožitá zkušenost, hranice poznatelného, vědomí a nevědomí, světlo a stín, ženské a mužské. Vše co se kvantitativními způsoby zachycuje jen velmi obtížně nebo se to vůbec nedaří a přesto to „prožíváme“, a nějak nás to ovlivňuje. Nebude chybět ani tradiční sekce varia, kam se vejde inspirativní kvalitativní bádání z jakékoliv oblasti. Velká část workshopů a přednášek bude zvaná. Pokud nám chcete dodat tipy, ozvěte se nám co nejdříve. Oceníme i performance a další méně tradiční konferenční žánry.

Za programový výbor Aleš Neusar

Poznámka: Název tohoto ročníků je inspirován písní Hradišťanu „Až bude moje duše bez těla“.

Program

Milé účastnice, milí účastníci konference,

zde zveřejňujeme program konference

 

Zde zveřejňujeme příspěvek „Duša-moje tajomstvo, moja síla“ pana Mgr. Ing. Štefana Šrobára, CSc.

Společenský večer konfernece proběhne v restauraci M3 a zahraje Alter ego.

Alter ego je psychologický dramatický spolek, který nově vznikl na katedře psychologie FF UP.

Náplní Alter ega jsou různé zácvikové dramatické hry (tzv. „zahřívačky“), díky kterým se učíme praktikovat a chápat hlavní dramatické zásady. Mezi hlavní náplň našich setkávání však patří zábava, originalita a secvičování her v psychologickém duchu, díky čemuž jsou členové schopni rozpoznat a více se spřátelit se svým alter egem (pokud ještě nebylo objeveno). Dále se snažíme, aby každý člen měl možnost přispět svou originalitou do celkového díla. Za sebou již máme vystoupení pásma monologů a jednoho dialogu na téma Vnitřní svět a nyní pracujeme na secvičování improvizací s psychologickou tématikou.
Název: Psychologické nebe
„Myslíte, že existuje posmrtný život? Pokud ano, jak by tento tajemný svět vypadal v našem oboru?“

 

Můžete se těšit mimo jiné na tyto konferenční příspěvky:

 

Sympózium

Názov sympózia: Láska – hľadanie vzorov ako spojiť telo s dušou

 

Odkiaľ prichádza láska?

Lukšík, Guillaume, Marková, Vaško

Z predvídateľných filmových príbehov dokonalých ľudí? Z nenápadných príbehov  živých ľudí? Z tragických príbehov?  Z útržkov detských kresieb a detských  spomienok? Z múdrostí obalených v slovách?   Z miliónov piesní? Z fyzických prejavov?  Analýza naratív dospelých ľudí týkajúcich sa lásky (cca 60) poukazuje na niektoré socio-kultúrne zdroje lásky, na posolstvá, ktoré sa z týchto zdrojov šíria a dôsledky pre vypovedajúcich.  Tieto príbehy  sa autori pokúšajú premostiť so súčasnými provokatívnymi teóriami  a otázkami týkajúcimi sa lásky, napr. je láska zrážkou (archaických, novodobých) mýtov  a pudu (Lamy)?; je láska jednoduchým neurobiologickým prejavom, alebo komplexným mentálnym stavom  (Hatfield, Rapson, Cacioppa,)?, je vnútorným psychickým stavom, alebo sociálnou diskurzívnou mapou významov (Stertnberg, Watts, Stenner)?   Príspevok zjavne nemôže priniesť odpovede na všetky tieto otázky, ale môže naznačiť cesty ako sa k nim priblížiť.

 

Ivan Lukšík, sociálny  psychológ a pedagóg zaoberajúci sa otázkami sexuality a rodu (monografia Sexualita a rodovosť v sociálnych a výchovných súvislostiach), sexuálnymi životnými štýlmi mladých ľudí, sociálnymi a psychologickými otázkami reprodukcie (kapitoly v monografii Kontexty ľudskej reprodukcie) a sexuálnou výchovou. Na Trnavskej univerzite prednáša kurzy metodológie, sociálnej a pedagogickej psychológie a ďalšie. V najbližšej dobe sa chystá intenzívnejšie venovať témam lásky a partnerských vzťahov.

 

Dagmar Marková, pedagogická psychologička a etička, pôsobí ako  profesorka  na Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre. Má viac ako 15-ročné skúsenosti  v oblasti výskumu sociálnych súvislostí sexuality, párových vzťahov, reprodukcie, rodovosti, sexuálnej morálky a sexuálnej výchovy. Realizovala výskum diskurzov v oblasti sexuality, sexuálnej výchovy, sexuálnej morálky a konštruovania sexuálnych biografií, a majoritných a minoritných sexuálnych životných štýlov u súčasnej populácie mladých ľudí na Slovensku a v Čechách. Je autorkou viacerých zahraničných a domácich monografií:  Sexual morality in Slovakia and the Czech Republic; Moral values in sexual and partner relationships; O sexualite, sexuálnej morálke a súčasných partnerských vzťahoch; Predmanželská sexualita v kontextoch sexuálnej diverzity a variability. Je spoluautorkou ďalších 6 monografií, pričom celkovo publikovala okolo 200 výstupov v tejto oblasti. Participovala na mnohých domácich aj medzinárodných projektoch a konferenciách, vedie aj bakalárske, diplomové a dizertačné práce zamerané na skúmanie sexuality a sexuálnej morálky. Je zakladateľkou vedeckej medzinárodnej interdisciplinárnej konferencie Sexuality (od. r. 2017 doteraz).

 

Michaela Guillaume Pôsobí na Katedre pedagogiky Pedagogickej fakulty výtvarného umenia Trnavskej univerzity ako odborná asistentka. Aktuálne pracuje s hlbším kontextom kultúrnych zmien – teóriou obratov (sociálny obrat, kultúrny obrat a obrat k obrazom) a problematikou súčasnej vizuálnej kultúry ako aj možnosťami jej implementácie do vzdelávania. Zaoberá sa tým, ako sa procesy súčasného kultúrneho vývoja odrážajú v každodennom živote človeka, aký vplyv naň majú obrazy, artefakty a javy vizuálneho sveta. V texte Spoločensky živí (2017) poukazuje na rozpad klasického binárneho nazerania na vysokú a nízku kultúru.  V súčasnosti sa venuje vizuálnemu zobrazeniu lásky v masovej kultúre a medzi vysokoškolskými študentmi. Zaoberá sa tiež potenciálom výtvarného umenia pre rozvoj osobnosti s využitím artefiletických a arteterapeutických postupov. V danej oblasti má autorka viacero výstupov (domáce i zahraničné konferencie), odborné štúdie a články.

Lukáš Vaško, psychológ a pedagóg. Na teoretickej úrovni sa venuje otázkam sociálnej psychológie a konkrétne hodnotám a hodnotovému nadstaveniu rodičov a partnerov majúcich dieťa, taktiež sa venuje problematike rodičov a detí z marginalizovaných rómskych komunít.   Na Trnavskej univerzite prednáša kurzy pedagogickej a školskej psychológie, prednáša kurzy metodológie a pedagogického výskumu. V metodológii sa zaoberá predovšetkým Q metodológiou a kvalitatívnou metodológiou, predovšetkým metódou ukotvenej teórie.  V praktickej profesionálnej oblasti psychológie sa venuje deťom v detských domovoch. Doteraz bol spoluriešiteľom 2 VEGA projektov, 1 KEGA projektu a bol vedúcim 1 grantu Trnavskej univerzity pre mladých vedeckých pracovníkov.

 

 

Láska v umení – pud alebo mýtus?

Švarc

Krátky exkurz do problematiky „lásky v umení“, ktorý poblúdi zákutiami takzvanej „telesnosti“ a „netelesnosti“, „pudu“ a „mýtu“, pričom sa na ceste pozastavíme pri vzpomienkach z detstva Leonarda da Vinci, Déscartových ilustráciách dualizmu, performanciách umeleckej a partnerskej dvojice Marina Abramovič/Ulay, či pri nacionálne zafarbených „projektoch lásky“ umeleckej skupiny Bewegung nurr. Prednáška prebehne v podobe sekvencie obrazov a videí z oblasti vizuálnej kultúry a v neposlednej rade položí starú známu otázku: „čo je vlastne vizuálna kultúra“? Pri tejto neľahkej otázke si vypomôžeme koncepciami nemeckého sociológa Niklasa Luhmanna, ktorý v jednej zo svojich posledných prác (Kunst der Gesellschaft, 1995) ponúkol na umenie zaujímavý uhol pohľadu – umenie ako sociálny systém komunikácie reprodukujúci sa v kontingencii, ktorá nie je odkázaná na nutnosti ani na nemožnosti, a ktorá naznačuje možnú cestu z paradigmatickej obsesie porozumením do komunikácie nedorozumení.

 

Robert Švarc, maliar, grafik, performer a teoretik. Rokom 2015 zakončil svoje štúdiá na Kunstakademie Düsseldorf v ateliéri Andreasa Schulzeho. V roku 2013 rozbehol projekt  Lecture Art – sieť prednášok a seminárov pre širokú verejnosť, pre študentov stredných a vysokých škôl. Súčasťou projektu je pozývanie zahraničných a domácich autorov do rôznych diskusných foriem, čím sa sleduje internacionálne prepojenie komunikačných modelov. Od roku 2009 pravideľne spolupracuje s maďarsko-nemeckým umelcom Arpadom Dobribanom, ktorý pokračuje v koncepte „Umenie varenia – kultúra jedenia“ rakúskeho filmára, teoretika a gastronóma Petra Kubelku. Od roku 2014 spolupracuje taktiež s nemeckým akcionistom Johanessom Stüttgenom, ktorý bol najbližším spolupracovníkom Josepha Beuysa. Aktuálne pracuje po siedmich rokoch výskumu na monografii Josepha Beuysa, ktorú píše v slovenskom a nemeckom jazyku. Žije a pracuje v Liptovskom Mikuláši, Bratislave a Düsseldorfe.

 

 

Láska v pojmovej mape profesionálneho rodičovstva

Lukšík, Lukšíková, Hargašová

Profesionálne rodičovstvo  je zvláštnou formou v systéme slovenskej náhradnej rodinnej starostlivosti.  Filozofiou transformácie ústavnej  starostlivosti bolo, aby sa čo najviac podobala rodinnému prostrediu a aby do nej deti umiestňované na čo najkratší čas. Tak vzniklo aj profesionálne rodičovstvo, t.j. forma v ktorej sa vyškolení a štátom platení rodičia, ktorí zväčša majú aj vlastné deti, dočasne starajú o deti, ktoré budú ďalej umiestnené  do jednej z trvalejších formiem starostlivosti (osvojenie a pod.). Analýza voľných výpovedí profesionálnych rodičov týkajúcich sa ich motivácií, toho čo sa počas profesionálneho rodičovstva naučili a s akými  ťažkosťami  sa stretli, viedla k vytvoreniu pojmovej mapy. Kostru tejto mapy tvoria tri relatívne samostatné kategórie: pragmatika (napr. byť doma so svojimi deťmi), láska-pud (odovzdanie sa deťom) a sociáliá (komunikácia s problémovou biologickou rodinou). Láska je v profesionálnom rodičovstve nejasne previazaná s pudom  a len ojedinele sa spája s pragmatikou a sociáliami.  Miesto lásky v pojmovej mape  budeme diskutovať so súčasnými teóriami lásky a ústavnej starostlivosti.

Ľubica Lukšíková, psychologička, pracuje v detskom domove v sekcii podpory profesionálnych rodičov. Je spoluautorkou „Metodickej príručky pre sexuálnu výchovu na druhom stupni ZŠ“ /2007/, podieľala sa na realizácii medzinárodných projektov napr. „Zvýšenie miery rovnosti príležitostí žien a mužov  na trhu  práce“,  Gender mainstreaming,  Univerzita Komenského, (2007). Podieľala sa tiež na výskumných projektoch: Životné dráhy mladých ľudí po odchode z reedukačných centier  – stratégie zvládania ťažkých životných situácií  a Sociálne mikrokultúry detí v ťažkých životných situáciách. Je zakladateľkou OZ Prevencia AD.

 

Lucia Hargašová je postdoktorandkou na Ústave výskumu sociálnej komunikácie Slovenskej akadémie vied v Bratislave a zároveň pôsobí v občianskom združení OZ Prevencia AD. Z perspektívy sociálnej psychológie sa zaujíma o témy súvisiace s výchovno-vzdelávacím prostredím, minoritami a rodovosťou. Výskumne sa zaoberá spôsobmi konštruovania učiteľskej a rodičovskej roly, zlaďovaním intimity a profesionality výchovných pracovníkov, prípravou mladých ľudí na odchod z ústavnej starostlivosti a zmierňovaním predsudkov voči minoritám. Spolupracuje na tvorbe a vedení vzdelávacích programov určených pre pedagogických a odborných pracovníkov školských zariadení.

Symposium: STÁŘÍ A INTEGRITA

Integrita a styl ve stáří

Vladimír Chrz, Iva Poláčková Šolcová, Eva Dubovská, Ondřej Hrabec

V Eriksonově pojetí psychosociálního vývoje je dosažení integrity ve stáří chápáno především jako akceptace prožitého života tváří v tvář blížící se smrti. V návaznosti na rozsáhlý soubor empirických dat a na různá pojetí integrity se příspěvek pokouší o komplexnější chápání integrity ve stáří. Erikson naznačuje, ale nikterak nerozpracovává, že integrita je ve stáří dosahována prostřednictvím různých stylů. Příspěvek volně navazuje na Randallovo pojetí „poetiky stárnutí“, ve kterém je stárnutí určitým druhem „tvůrčího díla“. V takovém pojetí je styl integrity jedinečným (zároveň i kulturně-historicky utvářeným) způsobem provedení takového díla. Je pojednáno o několika dimenzích umožňujících porozumět varietě stylů integrity ve stáří.

Dialogické vztahy v příbězích seniorů: Jak souvisí s ego-integritou ve stáří?

Miroslav Filip, Kristína Czekóová

Ego-integrita popsaná E. Eriksonem bývá zjišťována jednodimenzionální Škálou ego-integrity.  Škála sestávající z jednoduchých a významově podobných položek však může být příliš zjednodušující a opomíjet proces uvažování o vlastním životě. V tomto příspěvku konfrontuji skóry ego-integrity u 166 seniorů s kvalitativními narativními s analýzami. Ty zpracovávají příběhy k obrázkům podobným TAT a vycházejí z teorie dialogického self. Ukázalo se, že senioři vysoko skórující na škále ego-integrity mají v průměru více dialogických vztahů v narativech. Ve výsledcích se však objevují i senioři, kteří se tomuto trendu vymykají. V diskuzi argumentuji, že výsledky odráží rozdílnost metodologických přístupů. Uplatnění teorie dialogického self vede k dynamičtějšímu pojetí ego-integrity ve stáří.

 

Druhy narativního ztvárnění nadir experience u integrovaných seniorů

Eva Dubovská, Vladimír Chrz, Iva Poláčková Šolcová

Vyrovnávání se s negativními životními zážitky je cestou k dosažení ego-integrity, vývojového úkolu poslední fáze Eriksonovy teorie celoživotního vývoje. Účelem této studie je analýza narativních charakteristik negativních zkušeností v životních příbězích vysoce integrovaných seniorů. Z celkového souboru 166 participantů bylo na základě výsledků Škály ego-integrity analyzováno 40 life-story rozhovorů. Analýza vychází z narativního přístupu, kde stárnutí považujeme za autobiografickou práci a podstatou narativity je ztvárnění konstitutivní potíže (Bruner, 1996). Výsledkem studie je rozlišení různých způsobů narativního ztvárnění: „dopadlo to dobře“; „vyrovnal jsem se s tím“; „zhodnocení z hlediska dalšího vývoje“; „zisk postoje“; „ospravedlnění těžkého rozhodování“.

 

Vlastníma očima: chybějící plán před umřením

Iva Poláčková Šolcová, Iva Šolcová, Filip Děchtěrenko, Kateřina Lukavská, Tomáš Urbánek

Potřeba mít plán na stáří roste analogicky s tím, jak přibývá seniorů a lidí, kteří se úctyhodného věku dožívají. Cílem příspěvku je zjistit, jaká jsou vlastně očekávání od stáří a jaká je role starého člověka ve společnosti, a to pohledem seniorů samotných. Zeptali jsme se 167 žen a mužů ve věku 65-80 let na to, jak si myslí, že by měli žít ve svém věku, jak by se měli chovat a co se od nich očekává, že by ve společnosti měli dělat.  Rozhovor byl založen na McAdamsově Life story interview. Výsledky budou diskutovány s ohledem na teorii generativity a integrity ega.

 

 

Ivana Loučková

Název: Všímavost a vhled jako cesta ke svobodě

Anotace: Všímavost je jedna z tzv. řídících schopností mysli, která má mezi všemi ostatními (soustředění, úsilí, důvěr, moudrost) klíčovou roli. Zejména udržuje a harmonizuje všechny schopnosti mysli na všech úrovních prožívání. Je více než pozornost a vnímání; je to neustálá duchapřítomnost. Všímavost je nesena pozorností a umožňuje kontinuální neselektivní doprovázení reálných procesů, tedy všech procesů prožívání. Umožňuje jak vhled do aktuálně prožívané situace, tak i zaznamenávání jevů vyskytujících se jako procesy v rychlém sledu. Prostřednictvím všímavosti, jejíž mohutnost může být vykultivovaná bez omezení, lze zaznamenat i stav, o němž běžná mysl nemá ani tušení, operacionálně ho lze nazvat termínem „osvobození“

Bio: Ivana Loučková je docentkou na Katedře sociálních věd FSS Ostravské univerzity. Zabývá se zejména metodologií výzkumu v sociálních vědách. V roce 2010 publikovala v nakladatelství SLON metodologickou knihu „Integrovaný přístup v sociálně vědním výzkumu“. V knize je využito propojení standardních metodologických přístupů a meditační praxe autorky prostřednictvím tzv. integrovaného psychologického paradigma „prožívání – vědění – jednání“ formulovaného Dr. Mirko Frýbou, které umožňuje zařazení interakcí ve výzkumném procesu do tvorby dat.Praxi Buddhova učení se začala věnovat na začátku osmdesátých let. Počátkem devadesátých let, kdy se vrátil Dr. Mirko Frýba ze Švýcarska do České republiky, s ním vyučovala intenzivní čtrnáctidenní meditační kurzy Satipatthána-Vipassaná na Moravě a na Slovensku. Je nejdéle působící laickou učitelkou meditace Satipatthána-Vipassaná v České republice, kterou od roku 1994 vyučuje nepřetržitě dodnes.
Zdeněk Faldyna
Název 1 (přednáška): Diagnostika – Stigmatizace – Institucionalizace
Anotace 1: Určení diagnozy představuje zásadní zlom ve vztahu dvou lidí – terapeuta a klienta. Ve sdělení zazní úvaha o některých aspektech tohoto nezvratného aktu.
Název 2 (workshop): Od Freuda k MKN-10
Anotace 2: Dynamická psychiatrie je jedna z teoretických koncepcí umožňujících porozumění psychickým poruchám, jejich diagnostice a léčbě. Vychází z psychoanalytických teorií a navazujících škol – self-psychologie a teorie objektních vztahů. Z tohoto pohledu psychické poruchy nejsou jen poruchy nervového systému. Dynamická psychiatrie si všímá souvislosti s organizací ega a nevědomými procesy. Workshop přinese úvod od psychodynamické diagnostiky při zachování klasifikace MKN-10.

Bio: Zdeněk Faldyna, nar. 20.1.1970 ve Frýdku. Pracoval v PL Opava, PK FN Olomouc, LVR-Klinik Viersen (SRN). Současně Vojenská nemocnice Olomouc, od 2014 primář psychiatrického oddělení. Absolvent LFUP Olomuc (1988-1994). Psychoterapeutické vzdělání – Gestalt terapie.

Ivo Čermák

Název: Putování krajinou příběhů: hic sunt dracones
Bio: Ivo Čermák pracuje v Psychologickém ústavu Akademie věd ČR, přednáší na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity a na Filozofické fakultě Katolické univerzity v Ružomberku.. Publikuje v domácích i mezinárodních odborných časopisech. Je autorem řady knih, například Lidská agrese a její souvislosti, Povolání: herec (se spoluautorkou Jitkou Lindénovou), Tematicko-apercepční test: interpretační perspektivy (první rozsáhlá monografie o testu v ČR, se spolueditorkou Táňou Fikarovou), Kvalitativní analýza textů:čtyři přístupy (se spolueditory Tomášem Řiháčkem a Romanem Hytychem). S Idou Kodrlovou napsal monografii o vztahu mezi kreativitou, psychickými poruchami a suicidiem Sebevražedná triáda: Virginia Woolfová, Sylvia Plathová, Sarah Kaneová. Zabývá se narativní perspektivou v psychologii, kvalitativní metodologií, psychologií umění a projektivními metodami. V poslední době zkoumá zkušenost s extrémním traumatem.

Ivan Verný

Název: Ako sníva telo

Anotace: Predstavte si, že sny sa neprejavujú len obrazmi / resp. video-projekciou v mozgu, ale rozličnými modalitami. Nedávno sa mi snívali intenzívne vône, ktoré som už dávno nevoňal a niekolko dní neskôr som si vedel predstaviť kombináciu chutí, akú som ešte nikdy neskúsil. Telesné symptomy sú snové prejavy psycho-bio-socio-mentálne-spirituálneho celku a v kontexte Procesorientovanej Psychológie s nimi zaobchádzame ako so snami. Ako so všetkými „nezvyčajnými“ nočnými či dennými vnemami. Tento workshop ponúka úvod do Procesorientovanej Psychologie a sebaspoznávacie cvičenia pre žité vyskúšanie metódy pre všetkých so záujmom o osobný rast. Ak si to chcete sami prečítať: Julie Diamond: „Cesta vzniká chúzí“ vynikajúci úvod do P.O.Psychologie. resp. „Telo a sny“ od zakladatela školy A. Mindella.

Bio: Ivan Verný, 65-letý psychiatr a psychoterapeut, pracuje ve vlastní privátní praxi

v Curychu. V Čechách i na Slovensku vyučuje Procesorientovanou Psychologii (od 1989) a systemické konstelace (od 1992). Kromě stálého učení je jeho zájmem vývoj a integrace různých psychoterapeutických metod. Miluje hudbu, přírodu a hlavně svoji blízkou i vyvolenou rodinu. Semináře procesorientované psychologie, systemických konstelací, nebo mužince vede a vedl v ČR, SR, Švýcarsku, Itálii, USA, Izraeli, Řecku a Španělsku.

Rado Masaryk

Název: Access All Areas (AAA)

Anotace: Akademická kríza vs. kríza hudobného priemyslu

Akademický svet prechádza zásadnými zmenami. Zažívame imperatív „publish or perish“, stupňujúci tlak na výkon, sofistikované mechanizmy byrokratickej kontroly, či nabádanie k šíreniu našich výsledkov cez sociálne siete, blogy, videoblogy a rôzne iné kanály. Akademické inštitúcie navyše akoby stratili svoj monopol, prichádzajú alternatívne diskurzy a alternatívne fakty. Mení sa aj financovanie, aj keď niekedy to vyzerá, že tí veľkí získavajú čoraz viac. Hovorí sa o spochybňovaní významu vzdelania a strate rešpektu, vidíme však aj pozitívne trendy, napríklad nárast záujmu o vedu, konferencie, či odborné prednášky. Je jedno odvetvie, ktoré si nedávno tiež prešlo revolučnými zmenami, a tým je hudobný priemysel. V prezentácii sa snažím popísať odlišnosti, ale hlavne hľadať paralely medzi týmito dvomi svetmi, a na ich základe načrtnúť isté možnosti, ktoré by mohli akademický svet posunúť dopredu.

Bio: Od tínedžerského veku sa snažím chápať a interpretovať okolitý svet. V súčasnosti píšem a prednášam o psychológii, hlavne o kvalitatívnych prístupoch v oblasti psychológie zdravia. Okrem iných tém som skúmal, ako ľudia vnímajú erektilnú dysfunkciu, epilepsiu, vakcináciu, technológie v triedach, či štúdium vo vzťahu k svojej budúcnosti. Organizoval som a pripravujem viacero konferencií, vrátane niekoľkých ročníkov tohto skvelého podujatia. Aj keď nehrám na žiaden hudobný nástroj, milujem hudbu a ako dobrovoľník či návštevník sa pravidelne vyskytujem na oboch stranách pódií koncertov či festivalov. Okrem toho mám rád škandinávske krajiny, lyžujem, snažím sa pravidelne behávať, pestujem rajčiny, a popri tom všetkom sa s väčším či menším úspechom stále snažím chápať svet.

Tomáš Řiháček

Název: Psychoterapeutické přístupy v psychosomatice: Analýza předpokládaných mechanismů změny

Anotace: Na poli psychoterapie byla formulována celá řada přístupů pro práci s psychosomatickými potížemi, které se liší svými východisky i metodami. Položili jsme si otázku, jaké jsou předpokládané mechanismy terapeutické změny v jednotlivých přístupech a zda lze na obecnější rovině formulovat mechanismy společné těmto různým přístupů. Za tímto účelem jsme provedli kvalitativní analýzu 87 textů popisujících racionále a metody jednotlivých psychoterapeutických přístupů. Výsledkem analýzy je identifikace několika obecných kategorií zachycujících průniky, stejně jako variabilitu těchto přístupů. Tyto kategorie budou diskutovány v kontextu širší literatury o společných účinných faktorech v psychoterapii.

Bio: Tomáš Řiháček je psycholog a psychoterapeut. Působí na Katedře psychologie FSS MU v Brně, kde se zabývá zejména výzkumem psychoterapie. Patří mezi zakladatele Centra pro výzkum psychoterapie, které od jeho vzniku koordinuje, a publikoval řadu teoretických a výzkumných studií v českém i mezinárodním kontextu. Mimo to má privátní psychoterapeutickou praxi a působí též jako výcvikový lektor.

 

Leona Jochmannová

Název: Klinická diagnostika traumatu u dětí – proč je dobré znát anamnézu

Anotace: V současné době dochází k podrobnějšímu popisu příčin a následků dětského traumatu v souladu s poznatky neurovědy. Příspěvek se zaměřuje na základní principy klinické diagnostiky, mezi které stále patří kvalitní anamnéza a pozorování. Autorka v rámci svého výzkumu provedla kvalitativní analýzu 150 případových studií, rovnoměrně rozložených mezi oblasti klinické praxe, školství a pracovišť sociálních služeb. Výzkum nabízí specifikaci kategorií dětského traumatu a také analýzu typických projevů zkoumaných dětí, které se shodují i s jinými diagnostickými kategoriemi. Nabízíme reflexi toho, jak typ pracoviště ovlivňuje fokus posuzování symptomů dítěte, tedy i následnou diagnózu a další postupy péče o traumatizované děti.

Bio: Klinická psycholožka s více než dvacetiletou praxí ve školním poradenství a ve zdravotnictví. Pracuje jako  odborná asistentka na katedře psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a v klinické soukromé ambulanci. Specializuje se na práci s traumatem u dětí i dospělých  metodou Somatického prožívání (Somatic Experiencing ® podle Petera Levina). Specifické projevy a kategorie traumatu u dětí jsou tématem i její disertační práce. Je supervizorkou a také  lektorkou odborných vzdělávacích seminářů.  Jako spoluautorka se podílela na  knihách: Krizové situace  výchovy a výuky, Praxe dlouhodobých poradenských a seberozvojových skupin, Dítě traumatizované v blízkých vztazích.

Štefan Šrobár

Název: Duša-moje tajomstvo, moja sila

Anotace: Keď v súčasnosti hovoríme o duši, potom to nemá nič spoločné s predstavou, ktorú o nej mali grécky filozof Platón či tomistická filozofia. Pod týmto pojmom rozumieme všetko čo s ním spája filozofia, literatúra, teológia, hĺbková psychológia, spiritualita a mystika. Duša nás odkazuje do ľudského vnútra, do onoho vnútorného priestoru, v ktorom človek prichádza do styku so svojím bytostným „Ja“, v ktorom tuší čosi z pôvodného jasu svojho ľudského bytia. Duša celkom presahuje tento svet a čas. Avšak priamo nás uschopňuje, aby sme stáli oboma nohami na zemi, pracovali na utváraní sveta a súčasne sa s okrídlenou dušou povznášali cez všetko to, čo bezprostredne existuje okolo nás, a tak mohli upriamiť iný pohľad na realitu nášho života.

Bio: Po absolvovaní Agronomickej fakulty (odbor fytotechnický) Vysokej školy poľnohospodárskej v Nitre som vykonal internú vedeckú ašpirantúru na Ústave experimentálnej fytopatológie a entomológie Slovenskej akadémie vied v Ivánke pri Dunaji. Po obhájení kandidátskej dizertačnej práce som získal titul kandidát vied. Po získaní vedeckej hodnosti kandidáta vied som pracoval ako vedecký pracovník v obore ochrany rastlín v uvedenom ústave. Absolvoval som tiež štúdium teológie na katolíckej teologickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave, kde som získal titul magister. V súčasnosti sa venujem prednáškovej a publikačnej činnosti v oblasti environmentalistiky, filozofie, etiky a teológie. Prednášam na vysokých školách, vedeckých sympóziách a konferenciách, ako aj pre miestne skupiny Českej křesťanskej akadémie a pre VKH Brno, Olomouc a Praha. Publikujem vo vedeckých a odborných časopisoch, ako aj knižné publikácie. Žijem v Bratislave.

Leoš Zatloukal

Název: Recursive Frame Analysis (RFA) jako nástroj pro výzkum terapeutických konverzací

Anotace: Recursive Frame Analysis (RFA) je výzkumná metoda vytvořená Bradfordem Keeneyem, která je vhodná pro analýzu terapeutických sezení, zejména pro analýzy tvořivých „významných momentů“ v konverzaci. Během přednášky bude pozornost věnována základním principům, praktickým postupům analýzy a možným aplikacím samotné RFA a RFA společně s dalšími metodami výzkumu.

Alena Kajanová

Název: Jsou pracovnice v sexbyznysu opravdu svobodné?

Anotace: Poster je výstupem projektu zaměřeného na životní styl žen v privátním sexbyznysu. Data byla získána na základě biografickonarativních rozhovorů s 36 ženami pracujících v této sféře v Jihočeském kraji a vyhodnocena metodou zakotvené teorie v Atlas.ti. Centrální kategorií výsledků byla svoboda. Informantky ji zmiňovaly ve vztahu k motivaci k práci, jejím výhodám i k volnočasovým aktivitám. Poster reflektuje možné alternativní konsekvence svobody jako obranné strategie a paradoxy, které jsou v rozhovorech v souvislosti se svobodou patrné.

 

 Program konference bude zveřejněn v prvních dnech v lednu 2018. Zvané hosty a jejich příspěvky budeme průběžně uveřejňovat. 

 

Programový výbor

Aleš Neusar, Katedra psychologie FF UP v Olomouci – předseda programového výboru

Miroslav Charvát, Katedra psychologie FF UP v Olomouci

Matúš Šucha, Katedra psychologie FF UP v Olomouci

Hana Konečná, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity

Alena Kajanová, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity

Roman Gabrhelík, Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Andrej Findor, Fakulta sociálnych a ekonomických vied, Univerzita Komenského v Bratislave

Irena Smetáčková, Katedra psychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Tomáš Řiháček, Katedra psychologie, Fakulta sociálních studií MU, Brno

Vladimír Chrz, Psychologický ústav AV ČR

Barbara Lášticová, Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV

Gabriel Bianchi, Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV

Magdaléna Petrjánošová, Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV

Radomír Masaryk, Fakulta sociálnych a ekonomických vied UK

Doprava a ubytování

DOPRAVA

Místo konání: Konvikt – Umělecké centrum Univerzity Palackého v Olomouci (Univerzitní 3, 771 80 Olomouc)

ÚČASTNÍCI, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI VLAKEM

Z hlavního nádraží v Olomouci se do Uměleckého centra Konvikt dostanete tramvají č. 2, 4, 6, vystoupíte na zastávce Nám. Republiky (cca 5 min), přejdete ulici a dáte se podél tramvajových kolejí doprava. Přibližně po 30 metrech odbočíte vlevo na ulici Univerzitní (mírně stoupající). Jako orientační bod může sloužit Forty’s pizza na rohu ulice Univerzitní.

ÚČASTNÍCÍ, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI AUTOBUSEM

Z autobusového nádraží projdete podchodem k tramvajové zastávce. Tramvají č. 4 se dostanete na Nám. Republiky (cca 8 min). Přejdete ulici a dáte se podél tramvajových kolejí doprava. Přibližně po 30 metrech odbočíte vlevo na ulici Univerzitní (mírně stoupající). Jako orientační bod může sloužit Forty’s pizza na rohu ulice Univerzitní.

ÚČASTNÍCI, KTEŘÍ JEDOU NA KONFERENCI AUTEM

Pokud musíte dojet autem, prosím nechte své vozidla zaparkované v místě ubytování. Na místo konference můžete jít pěšky, dojet tramvají nebo autobusem. V Olomouci rovněž dobře fungují Rekola, můžete tedy pohodlně jezdit na růžových kolech. Pokud máte specifické potřeby stran mobility (např. fyzická indispozice), prosíme kontaktuje nás, zajistíme Vám individuální dopravu. V případě nezbytnosti nejbližší parkoviště od místa konání se nachází na náměstí Republiky nebo na ulici Koželužská (garážové parkoviště).

(Pokračování textu…)

Organizátoři

 Katedra psychologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Facebook Katedra psychologie FF UP
www.psych.upol.cz

 

Partneři konference

Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity

Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze

Fakulta sociálnych a ekonomických vied, Univerzita Komenského v Bratislave

Katedra psychologie, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy

Psychologický ústav AV ČR

Ústav výskumu sociálnej komunikácie SAV

Fakulta sociálnych a ekonomických vied UK

Partnerem konference je časopis Human Affairs (www.humanaffairs.sk). Časopis Human Affairs je indexován v mnoha odborných databázích (např. Scopus, ERIH). Příspěvky v anglickém jazyce musí projít řádným recenzním řízením časopisu. Pokud se sejde více příspěvků, může být vytvořeno monotematické číslo z konference, popř. budou publikovány pouze jednotlivé příspěvky.