KONFERENCE

XVI. ročník česko-slovenské konference Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku

Hermeneutická spirála, (re)interpretace a hledání významu

České Budějovice, 6. – 7. února 2017

Hermeneutikou se obecně myslí věda o interpretaci či porozumění textu, hermeneutickou spirálou pak trajektorie, po níž interpretace probíhá či dochází k porozumění. Textem v tomto případě obvykle nerozumíme pouze psaný text, ale obecně jakýkoli předmět zájmu. V současné době se hermeneutika považuje za základní metodu kvalitativního přístupu ve vědách o člověku. Jak zvolená metafora spirály napovídá, hermeneutické porozumění je vždy prozatímní a podléhá neustále revizi; hledání významu se tedy může dít i „ad infinitum“. I proto má hermeneutika své velké kritiky, kteří jí vytýkají subjektivnost, neexaktnost, zaostalost, spekulativnost a libovůli. Odmítají její výsledky považovat za poznání, přirovnávají jej k „poznání náboženskému“. Paradoxně k tomu se hermeneutika začíná uplatňovat právě ve vědách tzv. exaktních, například v matematice či informatice.

 

 

O konferenci

Jaké zkušenosti máte s hermeneutikou, (re)interpretací Saxofonista_opravaa hledáním významu Vy? Máte na hledání významu a porozumění nějaký spolehlivý „návod“, či je to pro vás alchymie založená na otevřené kritické mysli, dobré vůli vnitřní poctivosti a ochotě přijmout riziko? Víte jak na validitu, nebo cítíte spíš postmoderní rezignaci? Případně to celé pro Vás vůbec není věda, i jen při zaslechnutí slovního spojení „hermeneutická spirála“ takzvaně „jdete do vývrtky“?

Vítáme příspěvky teoretické i praktické, především oceníme příklady dobré i špatné praxe. Oslovujeme tímto odborníky z věd o člověku i mimo ně. Interpretaci v tomto případě chápeme nejen jako snahu porozumět nějakému textu (v nejširším významu), ale i jako snahu své porozumění co nejvěrněji předat; to je podstatná část práce výzkumníka. Nebojte se proto ke své prezentaci (interpretaci svých výsledků) použít cesty a prostředky na konferencích méně obvyklé. Tématu tohoto ročníku konference se bude držet i společenský večer; nezveme žádnou kapelu, hudebními interprety budou sami účastníci konference. Nijak se toho nelekejte, mezi stálými účastníky jsou dobří muzikanti, a ti „potáhnou“ ty o trochu horší; momentální základní sestavu najdete zde. V pozdnějších nočních hodinách se mohou přidat i ti ještě o něco horší. Vývrtky nevozte, už i v Budějovicích se nalévá dobré víno, i když stále ještě jsme Mekkou piva.

REGISTRACE JIŽ PROBÍHÁ

Bližší informace budeme zvěřejňovat na těchto webových stránkách a na facebookové stránce www.facebook.cz/QAKonference

Budeme se na Vás těšit v příštím roce.

Program

Potvrzení vyzvaní přednášející

 

Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., historik, Ústav českých dějin, Filosofická fakulta UK Praha.

   Historické vědy v krizi, nebo ve stavu reformy?

Abstrakt: Historická věda, respektive historické vědy procházejí v naší době svojí největší proměnou od doby, kde se konstituovaly jako vědní disciplíny. Vcelku pochopitelně se proto mluví o tom, že se nacházejí ve stavu krize. Pokolikáté už – a provokativně řečeno –  kdy historiografie v krizi nebyla?! Co je to krize? A jde o krizi, nebo o krize? Řecké slovo krisis obecně označuje rozhodující situace v individuálním i sociálním životě. Jinak řečeno, jde o řešení naléhavé potřeby doby, přinášející nejistotu a vyžadující si prospektivní řešení. Historie není (jenom) vědou o minulosti, je v mnoha aspektech také úvahou o budoucnosti; minulost, přítomnost a budoucnost jsou vždy integrálně propojeny.  To proto, že ať už vnímáme dějiny jakkoli, jako vzestup, sestup, kruh či spirálu, příčí se nám vidět v nich jakousi skokovou funkci. Do budoucnosti promítáme svoji současnost a sami sebe. Ale budoucnost není v příčinném vztahu ke dvěma předchozím časovým fázím historického dění, ale je ve vztahu implikovaném, tedy jako možnost.Budoucnost je dnes však nejistá… Jistěže nehrozí „konec dějin“, jako v r. 1989 usoudil jeden politický analytik – nekončí ani nutnost se nad nimi zamýšlet, natož aby končilo, dnes znovu se velmi dynamizující samotní historické dění.  Právě naopak. Samo historické dění nabývá na významu, a proto stoupá i význam uvažování nad ním. Svět se jistě globalizuje, ale technicko-technologicky, civilizačně; kulturně se naopak regionalizuje, globální regiony sehrávají stále větší roli. Proto význam historického poznání a jeho efektu – historického vědomí – stoupá, a jenom stoupat bude.

Je tu však řada faktorů, které naše uvažování ovlivňují a limitují: také myšlení o historické skutečnosti provází informační exploze, viditelné je stírání hranic mezi vědeckým poznáním historické skutečnosti a jinými noetickými typy jejího osvojování (viz např. žurnalistika či politická instrumentalizace dějin), symptomem moderní doby je atomizace historického výzkumu a tím vyvolávaná fragmentarizace historického vědomí (či dnes snad už jen módněji paměti), aj. K tomu připočtěme stále silný vliv postmodernity, proklamující radikální noetický pluralismus a tak relativizující naše poznání a tedy i  prospekce budoucnosti, včetně našich rozhodování. Ale v krizi se rozhodovat musíme. Posiluje se tak úloha dnes centrálního bodu historického myšlení, jímž nejsou jen samotné kritické postupy historické vědy, ale jejich sestavovaní zjištěných faktů do celostního obrazu historické skutečnosti, bez něhož se nikdy nelze obejít.

Tedy: mění se celková sociokulturní situace a na její proměny musíme reagovat, avšak chybí nám to podstatné – velká teorie dějin (ať už bude – postmoderně pojato – jakákoli). Dosud živá empiricko-kritická teorie 19. století (u nás nepřesně zvaná pozitivistická) byla výrazem dějinného optimismu, trvalého a univerzálního pokroku (a marxismus byl jejím dědicem); postmoderna druhé poloviny 20. století se stala diagnózou současné situace, ale lék nepřinesla a nepřináší. Proto lze mluvit o krizi. Konkrétních příkladů krize historického myšlení  a zacházení s dějinami lze najít bezpočet; ty, které jsme uvedli a pokusili se interpretovat, ale snad k zamýšlení se nad naší celkovou historickou situací stačí.

Profesor Beneš vystudoval historii a filosofii na Filosofické fakultě UK v Praze. Věnuje se zejména dějinám dějepisectví, teorii a metodologii historické vědy a didaktice dějepisu. Je autorem či spoluautorem mnoha knih (například Dějiny středověku a raného novověku (1992, 1996), České dějiny I (2001), Dvojí rok 1968 (2010), Duchem, ne mečem (2003), Historický text a historická skutečnost: studie o principech českého humanistického dějepisectví (1993), Hledání jistoty v bouřlivých časech (2006), Církev a společnost raného novověku v Čechách a na Moravě (2013)), napsal mnoho učebnic dějepisu. V současné době působí na Ústavu českých dějin Filozofické fakulty a na Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.


Doc. RNDr. Josef Blažek, CSc., fyzik, Katedra aplikované fyziky a techniky, Pedagogická fakulta JU v Českých Budějovicích

    Kvantová mechanika a realita

Docent Blažek vystudoval matematickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze. Zabývá se obecnou fyzikou, aplikovanou fyzikou a matematickou fyzikou, především kvantovou teorií rozptylu a matematickým modelování procesů v plazmatu. V současné době působí na Katedře aplikované fyziky a techniky Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Zájem o fyziku podporuje i jako člen Ústřední komise Fyzikální olympiády.


Doc. Ing. Zbyněk Bureš, Ph.D., technik, Katedra technických studií, Vysoká škola polytechnická Jihlava. 

   Od fyzikální podstaty zvuku ke sluchovému vjemu a interpretaci
 
Abstrakt: V případě zvuku je prvním a nezbytným krokem pro interpretaci a hledání jeho významu sluchový vjem. Není překvapivé, že na nejvyšší kognitivní úrovni se mohou interpretace téhož komplexního podnětu (jako třeba řeči) lišit. Roztomilým příkladem budiž česko-francouzské manželství mého přítele, kde manželova slabika „no“ znamená ano, zatímco stejná manželčina slabika představuje „ne“. Méně zřejmé už ale může být, že i samotné elementární fyzikální parametry zvukového podnětu jsou vnímány odlišně v závislosti na mnoha externích i interních faktorech. Nejenže základní subjektivní vlastnosti zvuku, jako jsou kupříkladu hlasitost a výška tónu, nejsou dány pouze jeho intenzitou respektive frekvencí, sluchový systém také z podnětu mnoho informací odstraňuje a na druhé straně vjem obohacuje o aspekty, jež v podnětu nejsou přítomny. Při tom všem je zároveň sluchový systém schopen tak komplexních úkolů jakým nesporně je porozumění řeči nezávisle na její intenzitě, absolutní výšce či rušivém pozadí. Z hlediska neurofyziologie, psychoakustiky a audiologie tyto jevy představují velmi zajímavé problémy; některé z nich, včetně určitých paradoxů a přesahů do diagnostiky sluchu, budou představeny i v tomto příspěvku. 
 
Docent Bureš vystudoval Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií Vysokého učení technického v Brně, obor biomedicínské inženýrství. V současné době působí na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě na Katedře technických studií a v Ústavu experimentální medicíny AV ČR, oddělení neurofyziologie sluchu. Věnuje se výpočetním a matematickým modelům zpracování informace ve sluchové dráze, fyziologické akustice, biomedicínskému inženýrství, zpracování signálů a multimédiím.
 

 Doc. JUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., LL.M., a JUDr. Adam Doležal, LL.M., právníci a bioetici, Ústav státu a práva, Akademie věd ČR, Praha.

   Co je to právo? – právní hermeneutika a interpretační nejistota

Abstrakt: Tradičně bývá právo nazíráno jako normativní systém, který se skládá z právních norem, které jsou vtěleny v právních předpisech. Problém těchto právních norem je ten, že v konkrétních soudních případech musí být jednoznačným způsobem interpretovány, aby poskytly vodítko pro právní aplikaci – tj. zejména soudní rozhodování. Jak ovšem poukazuje právní praxe, výklad textových a i netextových  právních skutečností přináší obrovské množství nejasností a rozličných výkladových problémů, které se účastníci právních vztahů snaží využívat ve svůj prospěch. Další nejasnosti přináší i vzletné neurčité právní pojmy  jako je např. lidská důstojnost, které mohou být interpretovány různými způsoby podle subjektivního zaměření vykládajícího subjektu. Tento přepjatý interpretační subjektivismus vedl dokonce soudce Jerome Franka k památné glose, že „právo je to, co měl soudce k snídani“. Právní hermeneutika je věda, která se zabývá právní interpretací a právním porozuměním. Má předejít právě tomuto relativistickému chápání práva. Nicméně, jak se pokusíme nastínit na několika reálných právních případech, právní a morální předporozumění je často více směrodatným vodítkem pro chápání práva než striktní logický výklad právních norem.

Doktor Adam Doležal je absolventem Právnické fakulty v Praze (2004). Od roku 2011 je zaměstnán jako vědecký pracovník na Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, v.v.i., v Kabinetu zdravotnického práva a bioetiky. Je autorem mnohých odborných a popularizačních prací z oblasti zdravotnického práva a bioetiky. Dlouhodobě spolupracuje také se Sdružením praktických lékařů České republiky, z.s..

Docent Tomáš Doležal je vedoucím oddělení soukromého práva  Ústavu státu a práva AV ČR, v.v.i.  a současně vedoucím Kabinetu zdravotnického práva  a bioetiky.  Dále je vedoucím The Czech Unit of UNESCO International Network in Bioethics (Haifa) a kontaktní osobou  pro EACME (The European Association of Centres of Medical Ethics).  Doc. Doležal je uznávanou autoritou v oblasti medicínského práva  a deliktního práva. Právě těmto oblastem je věnována většina jeho publikací, ať článků, či monografií.


RNDr. Pavel Charamza, CSc., statistik, Katedra pravděpodobnosti a matematické statistiky, Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha.

   Skóring – odhad ohrožení dětí

 Abstrakt: Na základě dat o zhruba 6500 rodinách s dětmi do dvanácti let v ČR se odhadovaly nejvýznamnější faktory ovlivňující výskyt různých ohrožení dítěte. Jednalo se o pionýrský výzkum s touto problematikou. Bude představena použitá metodika na odhad výskytu zkoumaných rizik analogická odhadu rizik ve finanční sféře. Budou probrány problematické body použité metodiky a výstupy analýz.

Doktor Charamza vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Působil na různých analytických a později řídících pozicích v oblasti výzkumů veřejného mínění, zejména v oblasti médií a ve finanční sféře, kde se zabýval problematikou řízení kreditních rizik. V současné době je partnerem ve společnosti Quantitative Consulting. Pracuje rovněž ve společnost Median na pozici ředitel výzkumu, učí externě na VŠE a MFF UK, je členem správní rady nadace Sirius.


Doc. PhDr. Vojtěch Kolman, Ph.D.logik a filosof, Ústav filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK Praha.

   Co je číslo? anebo jak proměnit kvantitu v kvalitu a vice versa

Abstrakt: Číslo či čísla v podobě, v níž se s nimi seznamuje každý v rámci elementárního, ale i vyššího odborného vzdělání, lze chápat nejen jako případ, ale i jako etalon kvantitativního přístupu k poznání. Ten má jednoduchý původ v okolnosti, že myšlení, souzení a usuzování spočívají takřka z definice v činění jasných a zřetelných rozdílů, k nimž patří také porozumění světu jako rozpadajícímu se do diskrétních, a tedy kvantitativně odlišných objektů a jevů. Čísla jsou v tomto příběhu nejprve nástroji této kvantifikace (ve větách jako „na louce je 100 ovcí“, „stůl je dlouhý 95,8 cm“), později se stávají i jejím předmětem (ve větách jako „5 je prvočíslo“, „π není algebraické číslo“, „přirozených čísel je méně než reálných“).
Hermeneutický problém, které chci v tomto přechodu sledovat, se týká souvislostí kvantitativních a kvalitativních vysvětlení. Tyto souvislosti lze v případě čísla sledovat v pokusech o jeho vlastní vymezení. Uvidíme pak, že samotný pojem čísla – kvanta – je všechno jiné než „jasný a zřetelný“, a to s ohledem na přehlížený, leč nepopiratelný fakt, že se matematika jako každý produkt kultury dále vyvíjí, což lze zvláště názorně ukázat na případě vývoje čísla reálného od jeho pythagorejského počátku po jeho současná pojetí. Tyto a podobné příklady mi poslouží k vyjasnění toho, v jakém smyslu lze i kvantitativní vědecké metody považovat za kvalitativní, a vice versa.

Docent Kolman působí na Ústavu filosofie a religionistiky Filosofické fakulty UK v Praze a na  Katedře filosofie a společenských věd Filosofické fakulty UHK v Hradci Králové. Přednáší analytickou filosofii, formální logiku, historii logiky, filosofii logiky a matematiky. Badatelsky se specializuje na témata z analytické filosofie a filosofie jazyka, s důrazem na jejich vztah k filosofii tradiční, zejména klasické německé Jeho dosud nejvýznamnějším textem je habilitační práce Filosofie čísla (Filosofia 2008), která obdržela cenu Kniha roku nakladatelství Academia a byla nominována na cenu Magnesia litera v kategorii odborná literatura. Další monografií je Logika Gottloba Frega (Filosofia 2002), oceněné Bolzanovou cenou; je také editorem sborníků Možnost, skutečnost a nutnost (Filosofia 2005) a From Truth to Proof (UK FF 2006).


 PhDr. Ladislav Nagy, Ph.D., anglista, Ústav anglistiky, Filozofická fakulta JU České Budějovice.

Doktor Nagy vystudoval anglistiku a filozofii na Filozofické fakultě UK v Praze. Několik let vedl britskou sekci internetového portálu iliteratura.cz, články o současné britské próze publikoval v řadě peridik. Je autorem mnnoha doslovů k překladům z britské i americké literatury. Společně s Martinem Hilským se jako editor podílel na antologii doslovů Od slavíka k papouškovi (Host, 2002), sám pak publikoval sbírku esejů o literatuře inspirované Londýnem – Londýn stejný a jiný (Arbor Vitae, 2007) a dále také monografie In memoriam (Academia a Episteme, 2015) a Palimpsesty, heterotopie a krajiny (Karolinum, 2016). Do češtiny překládal jak beletrii (Kazuo Ishiguro, Barry Unsworth, Jeffrey Eugenides, Robert Irwin, Steven Hall, Edith Templetonová, Julian Barnes, James Robertson), tak teoretické práce (Harold Bloom, Umberto Eco, Hayden White). V současné době působí jako vedoucí Ústavu anglistiky na Filozofické fakultě JU v Českých Budějovicích.


Prof. RNDr. Jan Novotný, CSc.,fyzik, Katedra fyziky, chemie a odborného vzdělávání, Pedagogická fakulta MU Brno.  

   Čas – nejběžnější a nejzáhadnější realita.

Abstrakt: Všechny naše zážitky jsou rozloženy v čase. Co je však samotný čas? O tom uvažují filosofové a vědci už od dob antiky. Jak můžeme čas měřit, jak souvisí s prostorem, jak můžeme rozpoznat, že události na různých místech proběhly současně? V čem spočívá a na čem je založen rozdíl mezi minulostí a budoucností? Dílčí úspěchy v řešení těchto otázek nastolují otázky nové. Poslední výzkumy a úvahy naznačují, že jen hlubší pochopení povahy času by mohlo dovést k přijatelné „teorii všeho“ zahrnující i roli pozorovatele.

Profesor Novotný vystudoval fyziku pevné fáze na Přírodovědecké fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně. Na Masarykově univerzitě v Brně se zabývá obecnou teorií relativity, kosmologií a problémy matematické fyziky. Je autorem či spoluautorem řady odborných vědeckých prací, píše také eseje a filozoficky laděné úvahy, popularizuje fyziku. Je spoluautorem monografií „Mechanika ve fyzice“ (2001) a „Úvod do fyzikální kosmologie“ (2004) a autorem souboru esejů a úvah „Proč Platon nepral zeleninu“ (2001). Přeložil z angličtiny několik populárně vědeckých knih, např. J. Barrow: „Vesmírná galerie“, P. Woit: „Dokonce ani ne špatně“.


Prof. RNDr. Luboš Pick, CSc., DSc.,matematik, Katedra matematické analýzy, Matematicko-fyzikální fakulta UK Praha.

   O klamnosti intuice a dalších úskalích matematikova života

Abstrakt: Nepříliš vážnou formou se zamyslím nad úlohou vědecké intuice a takzvaného „matematického myšlení“ v životě a při práci matematiků a vědců pracujících v příbuzných oborech. Na sérii příkladů demonstruji fakt, že při spoléhání se na naši (často klamnou) intuici není nikdy opatrnosti nazbyt.

Profesor Pick vystudoval matematickou analýzu na MFF UK v Praze. Dlouhodobě působil v Matematickém ústavu ČSAV a krátce učil na univerzitách v Cardiffu (UK) a St. Catharines (Kanada). V současnosti působí na katedře matematické analýzy MFF UK. Jeho hlavní odborné zájmy zahrnují prostory funkcí a integrální operátory, a také rekreační matematiku. Ze všech těchto oborů vedl doktorské disertační práce. Přeložil z angličtiny několik knih, většinou populárně naučných s tématikou blízkou matematice. Podílel se například na překladu knihy D. Hofstadtera „Gödel, Escher, Bach – existenciální gordická balada“ (Dokořán 2012). Často přednáší středoškolákům a středoškolským učitelům. Je místopředsedou České matematické společnosti.


Prof. ThDr. Petr Pokorný, DrSc., dr. h. c. mult., teolog, Katedra Nového zákona, Evangelická teologická fakulta UK Praha 

   Hermeneutika jako teorie porozumění

Profesor Pokorný je evangelický teolog, filozof, biblista, historik, vysokoškolský pedagog, vědecký pracovník. Vystudoval teologii a řečtinu, pak působil nějakou dobu jako evangelický farář. Od roku 1968 se plně věnuje vědě a je naším předním odborníkem na počátky křesťanství. Přednášel na mnoha univerzitách v Evropě i USA, účastnil se vykopávek v Egyptě a Jordánsku. Doma i v zahraničí publikoval desítky studií, je autorem několika monografií a také skript a učebnic. Nejznámější je jeho Píseň o perle – populární kniha o gnosi. Je ředitelem Centra biblických studií AV ČR a UK v Praze a vedoucím Katedry Nového zákona na Evangelické teologické fakultě UK v Praze.


MUDr. Miroslav Verner, lékař, vedoucí laboratoří v Nemocnici České Budějovice, Zdravotně sociální fakulta JU České Budějovice.  

   Rubikova kostka vnímání kvality ve zdravotnictví

Abstrakt: Autor, na základě své zkušenosti původně praktického lékaře, později ambulantního internisty, lékaře specialisty v oboru klinické biochemie a přeměny látkové, vedoucího odborného týmu, zdravotnického manažera a osoby odpovědné za kvalitu; ale také člověka mající zkušenost „spotřebitele zdravotní péče“ (tedy pacienta), představí ve své přednášce pohled na změny společenského prostředí a systému zdravotnictví z různých úhlů pohledu na kvalitu (jakost) a její vnímání různými aktéry, kterých se tato problematika dotýká. Zdůrazní rozpory mezi proklamacemi a realitou a nutnost vnímání především „lidské a společenské dimenze“ zdravotnického systému.


Doktor Verner absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Atestován z všeobecného lékařství – 1989, vnitřní lékařství 1992 a klinické biochemie 1995. Po dvouletém postgraduálním školení ve vojenské nemocnici pracoval jako praktický lékař, později též internista. Od r. 1995 primář oddělení klinických laboratoří v ON České Budějovice, poté od r. 1996 primář Oddělení klinické biochemie Nemocnice České Budějovice a.s., od r. 2004 ředitel Centrálních laboratoří. Hlavním odborný zájmem metabolická péče, lipidologie, buněčné mediátory. Od r. 1998 vyučuje klinickou biochemii na Jihočeské universitě, její Přírodovědecké fakultě a od r. 2002 též na Zdravotně sociální fakultě. Je členem České společnosti klinické biochemie (Čestný člen od r. 2009), České společnosti lékařské informatiky a České společnosti klinické farmakologie.


Dne 6.2.2017 je pro Vás po konferenci připraven zajímavý kulturní a společenský program.

Kulturní program (odkaz)

Po ukončení prvního dne konference bychom Vás rádi pozvali na divadelní představení začínající od 17 hodin.

Společenský večer (odkaz)

Od 19 hodin je zarezervována restaurace Masné krámy, kde proběhne konferenční raut.

Praktické informace

Doprava

Místem konání konference QAK2017 budou České Budějovice, bude uskutečněn na stejném místě jako v roce 2014, tedy v hlavní budově ZSF „Uran“ – Boreckého 27, ČB. Parkování bude dostupné bez poplatku přímo v místě konání konference.

Mapa místa konference

Pro společenský večer, který začíná divadelním představením v 17 hodin v kostele na ulici Karla IV. 22, je vhodné parkoviště na Senovážném náměstí (placené od 8 do 18 hod), které je vzdálené zhruba 50 metrů. Alternativou je využití MHD (odkaz) – nejbližší zastávka od budovy Uranu je Evžena Rošického (na stejnojmené ulici), odkud se (ideálně přímým spojem autobusu č. 21) můžete dostat přímo na zastávku Senovážné náměstí – Pošta.

Mapa parkoviště pro společenský večer

Společenský večer bude poté pokračovat v restauraci Masné Krámy (Krajinská 13).

Ubytování

Organizátoři nezabezpečují ubytování účastníků, pro nalezení vhodného ubytování v Českých Budějovicích jsou dostupné různé online vyhledávací aplikace.